Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští dopravci na Slovensku drtí konkurenci. Země dává do trasy Praha-Košice zbytečně 135 milionů

Slovenskou vlakovou dopravu ovlivnil konkurenční boj českých dopravců. Státní Železničná spoločnosť Slovensko zaspala nástup komerčních českých firem a cestující jí utíkají ke konkurenci. Slovenské ministerstvo dopravy si proto nechalo vypracovat analýzu železniční dopravy na trase Praha – Košice a zjistilo, že vlaky ročně na dané trase dotuje částkou 5 milionů eur, což je v přepočtu 135 milionů korun, ale efekt to nemá. Paradoxem přitom je, že dotované jízdenky na dané trase jsou dražší než ty, které nabízejí soukromí nedotovaní dopravci. Dopravce nicméně některá tvrzení analýzy rozporuje.

Vlaky, které provozuje státní Železničná spoločnosť Slovensko, jezdí poloprázdné a průměrně v nich je 101 cestujících. Nejhůř dopadlo Pendolino, tím cestuje průměrně ve směru Košice jen 38 lidí ale ani v silné dny se nedá říct, že by praskalo ve švech (průměrná obsazenost je 72 lidí). Podle analýzy z let 2013 až 2016, kterou má redakce INFO.CZ k dispozici, odborníci navrhují nejrychlejší spojení na trase zrušit. 

„Pendolino zabezpečuje nejrychlejší železniční spojení do Košic a Prahy, cesta trvá 7 hodin a 16 minut ve směru do Košic a 7 hodin 21 minut ve směru do Prahy,“ upozornil pro INFO.CZ tiskový mluvčí ZSSK Tomáš Kováč a zdůraznil, že vlaky objednává ministerstvo dopravy, jehož postoj je klíčový. „Přestože v absolutním měřítku cestujících během uvedených let ubylo (bylo by naivní očekávat opak), obsazenost přímých vlaků Košice – Praha na slovenském území byla v minulém roce dokonce mírně vyšší než v roce 2013,“ dodal s tím, že se pracuje na zefektivnění dopravy. 

Podle analýzy musí Slovensko trasu značně dotovat i přesto, že na stejném úseku dokáží ziskově fungovat komerční subjekty – české firmy RegioJet a Leo Express. Zarážející je, že přestože na jízdenky ZSSK Slovensko přispívá, na zmíněné trase za ně pasažéři zaplatí nejvíce. Nejlevnější jízdenka od společnosti Leo Express a RegioJet stojí 10 eur, zatímco nejlevnější jízdenka ZSSK 18 eur.

Dotace dopravy jsou důležité především pro malé obce a města, kde kvůli neziskovosti odmítají vstoupit soukromé firmy a lidé potřebují spolehlivé spojení do práce a školy. Jenže Slovensko podle analýzy platí za linky, na které vstoupili soukromí dopravci ještě víc, než je průměr. Ztrátovost vlaků tam činí bezmála 10 eur na jeden vlakový kilometr, přitom na jiných trasách je to o víc než 2 eura méně. Tyto údaje nicméně rozporuje ZSSK. „Hospodaření uvedených vlaků se daří rok od roku zlepšovat a navíc průměrná dotační náročnost na uvedené lince byla nižší než celoslovenský průměr,“ podotýká Kováč. 

V roce 2016 investovali naši východní sousedé do spojení mezi Prahou a Košicemi 10,5 milionu eur a vrátilo se jim na tržbách pouhých 5,5 milionu eur. Takovou nehospodárnost analýza kritizuje. Státní firma napumpuje do těchto linek v přepočtu 135 milionů korun, které jdou zbytečně z kapes Slováku.

Cestující preferují na této trase soukromé dopravce nejen kvůli ceně, soukromníci nabízejí na palubách občerstvení či wifi. Naopak státní dopravce umožňuje přepravovat kola nebo větší psy, což není možné zase na palubách soukromých společností. Někteří lidé také využívají možnost ve speciálním vlaku ZSSK převézt automobil.

Jak tvrdí analýza, nabídka vlaků na trase Košice – Praha je předimenzovaná, trh je přesycený a cenová válka soukromých dopravců neúměrně zatěžuje ZSSK a tedy i státní rozpočet a některé spoje by se měly zrušit. 

„K číslům uvedeným v analýze je třeba vysvětlil souvislosti. S výjimkou vlaků InterCity jsou všechny vlaky, které ZSSK provozuje, dotované. To znamená, že jejich náklady nelze pokrýt tržbami. Rozdíl představuje úhradu dopravných služeb ve veřejném zájmu ze strany státu. Pojem ztráta není v tomto případě adekvátní,“ popsal Kováč a dodal, že například zájem o převoz automobilů roste.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1