Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští zbrojaři za poslední tři roky ztrojnásobili export

Čeští zbrojaři za poslední tři roky ztrojnásobili export

Export českých zbrojařských firem se během posledních čtyř let téměř ztrojnásobil. Zatímco v roce 2013 společnosti vyvezly zbraně a různé obranné systémy za 7,6 miliardy korun, loni už to bylo téměř 20 miliard. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je to i pozitivní důsledek spolupráce ministerstva a Armády ČR se zbrojním průmyslem, protože nákupy české armády jsou pro firmy ideální referencí pro uplatnění na zahraničních trzích, řekl při zahájení brněnského zbrojařského veletrhu IDET.

„Za uplynulé roky se uskutečnily desítky zahraničních cest. Letos jich bude 27 do 40 zemí. Daří se navázat spolupráci a řada našich firem spolupracuje s významnými zahraničními partnery,“ uvedl Stropnický.

I proto chce ministerstvo modernizovat v dalších letech armádu co nejvíc s pomocí tuzemských firem v případech, kdy je to možné. „V současné bezpečnostní situaci je velmi důležité, aby byla naše armáda schopnější a razantnější jak v početních stavech, tak ve výzbroji,“ prohlásil Stropnický.

Zopakoval, že nechce uhnout z trendu, jehož výsledkem by mělo být v roce 2020 financování ministerstva obrany, respektive armády na úrovni 1,4 procenta HDP a nejpozději v roce 2025 by to měla být dvě procenta. „V podstatě nás k tomu nikdo nenutí, ale když jsme vstupovali do NATO, dali jsme si závazek. Ty peníze však nikam neutíkají, jdou naší armádě,“ zdůraznil Stropnický potřebu akceschopnosti a samostatnosti armády.

Podle nynějšího návrhu ministerstva financí by mělo jít v roce 2020 na obranu jen 1,16 HDP. O výši peněz na obranu chce proto Stropnický brzy diskutovat s novým ministrem financí Ivanem Pilným (ANO). Připravený rozpočet totiž počítá se slabším financováním.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1