Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

CETIN zrychluje internet v místech s nejpomalejším připojením

CETIN zrychluje internet v místech s nejpomalejším připojením

Infrastrukturní společnost CETIN měla už od svého vzniku v roce 2015 jasně stanový cíl - na co nejvíce místech maximálně zrychlit internetové připojení v pevné síti. Na základě množství faktorů, které byly zásadní při rozhodování, vznikl plán, jak postupovat a odkud vůbec se zrychlováním začít. CETIN se rozhodl začít zrychlovat tam, kde bylo připojení nejpomalejší. Proto se na první místa v jejich plánu dostala nikoli velká města, ale právě naopak menší obce a městečka, kde je dostupná jen pomalá a zastaralá technologie připojení ADSL. Podrobněji jsme se na onen plán, jeho průběh a možná úskalí ptali pana Petra Gazdy, ředitele jednotky přístupová síť, který má proces výstavby síťě v CETINu na starosti.

Mohl byste nám trochu přiblížit plán zrychlení? Jsou známa nějaké konkrétní čísla?

Čísel máme poměrně hodně, nicméně podstatné je, že po zpracování několika businessových modelů jsme se dostali finálně ke konkrétnímu zadání 8 tisíc lokalit v prioritizovaném pořadí, které jsme následně překlopili do přípravy a které nyní realizujeme. Vybírali jsme je jak podle obchodních, ale též podle síťových kritérií. To znamená, že hodnotíme jakou skupinu zákazníků, resp. jak velkou daná instalace pokryje, ale musíme také zohledňovat, jak jsme ji schopni připojit na již stávající optickou infrastrukturu. Všechny námi budované zrychlené lokality mají optické připojení, proto hovoříme o tzv. FTTC (Fibre To The Curb/Cabinet).

Pro nás laiky - co přesně je ten DSLAM a jak funguje?

DSLAM (Digital Subscriber Line Access Multiplexer) je vcelku jednoduchá krabice, která nemá nic jiného na starosti, než sdružovat jednotlivé metalické páry uživatelských přípojek do jednoho mohutného datového toku přes který je pak DSLAM připojen do sítě a potažmo do Internetu. Výhodou těchto zařízení je, že každý uživatel má svou linku a její datovou kapacitu sám pro sebe, na rozdíl od radiových systémů, kde je datová kapacita radiového rozhraní sdílena více uživateli. Navíc DSL v námi implementované aktuální verzi VDSL3 dosahujeme rychlosti pro zákazníka až 250Mbps.

Co nebo kdo všechno se podílí na výstavbě takového DSLAMu?

V první řadě musíme začít přípravou lokality jako takové, kolegové z plánování musí vymyslet umístění, zasíťování a případné související úpravy sítě tak, abychom danou lokaci využili co nejefektivněji. Následně kolegové z plánování přenosové sítě připraví připojení optickým vláknem a tato základní zadání předáme našemu útvaru Výstavby k realizaci. Ta pak spočívá v tom, že musíme zajistit vyprojektování stavby, tras kabelů a případně napájení, no a pak nastává ta nejnáročnější etapa, kterou je dohoda s vlastníky nemovitostí, na kterých chceme stavbu umístit a kterých se dotkne vedení kabelových tras, souběžně s řešením územního rozhodnutí na příslušném stavebním úřadu. Vlastní realizace už pak bývá otázkou několika týdnů, kdy provedeme výkopy, uložíme kabely, zapravíme povrchy, umístíme skříň DSLAMu a nainstalujeme technologii. Většinu těchto úkonů děláme dodavatelsky, máme dlouhodobé vztahy s několika hlavními a řadou menších dodavatelů, s jejichž pomocí se nám daří ty velké počty staveb zvládat. Závěrem nastává oživení technologie, a  jak již můžeme připojovat zákazníky.

Jak taková výstavba probíhá a jak dlouho průměrně trvá?

Jak z výše uvedeného vyplývá, je naše výstavba velmi podobná jakékoli jiné liniové stavbě. Typicky rok a více připravujeme stavbu, která je pak během pár týdnů realizována.

S jakými problémy se musíte během výstavby potýkat?

Nejčastějšími problémy jsou přirozeně vztahy s vlastníky pozemků. Tyto dohody jsou časové náročné, uložení podzemních telekomunikačních sítí realizujeme primárně formou Služebností, což nám na jedné straně garantuje zachování sítí na pozemku, na druhé straně to přirozeně omezuje vlastníka. Oceňujeme přístup obcí a municipalit, které nám ve většině vycházejí vstříc, neboť zrychlování přístupu k Internetu je pro ně zajímavé, týká se obyvatel v jejich obci či městské části. Nicméně naším největším nepřítelem je čas a počasí. Zvláště úřední postupy pro některé naše stavby, které  čítají pouze pár metrů výkopů, jsou zcela neadekvátní a trvají prakticky stejně dlouho, jako výkopy několika kilometrů tras, tj. rok a více. Technicky pak jsme omezeni teplotou, kdy instalace mohou probíhat do 5 stupňů Celsia. Za nižších teplot hrozí riziko popraskání plastových částí infrastruktury.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1