Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ČEZ klesl čistý zisk meziročně o 11 procent. Na vině jsou odstávky jaderných elektráren

ČEZ klesl čistý zisk meziročně o 11 procent. Na vině jsou odstávky jaderných elektráren
 

Energetická skupina ČEZ vykázala za tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk 14,7 miliardy korun, což je meziroční pokles o 11 procent. Tržby firmy se snížily o pět procent na zhruba 145 miliard korun. Negativní vliv na výsledky měly odstávky v jaderných elektrárnách. Vyplývá to z prezentace pro investory, kterou firma zveřejnila na svém webu.

Společnost nadále očekává, že za celý rok vykáže čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši 18 miliard korun po loňském zisku 27,7 miliardy Kč.

Odhad celoročního provozního zisku firma snížila na 56 miliard z dosavadních 58 miliard Kč. Pro srovnání v loni za celý rok ČEZ vykázal provozní zisk 65,1 miliardy Kč.

Komplikace: porucha turbíny a kontroly svarů

Firma uvádí, že na její hospodaření negativně působí prodloužení odstávek v Jaderné elektrárně Temelín kvůli poruše turbíny a kontrolám svarů. Vliv má také projekt větrných elektráren v Polsku a kroky vynucené tamní legislativou. Kladně se do provozního zisku promítly nižší náklady na provoz a vyšší hrubá marže z prodeje elektřiny a zemního plynu, uvedl ČEZ.

Výroba elektřiny za letošní první tři čtvrtletí meziročně mírně klesla na 45,1 terawatthodiny. Výroba v jaderných elektrárnách se snížila o 11 procent, v uhelných elektrárnách v Česku naopak o šest procent vzrostla.

Odhad celoročního provozního zisku firma snížila na 56 miliard z dosavadních 58 miliard Kč.

Distribuce elektřiny koncovým zákazníkům stoupla proti loňským třem čtvrtletím o dvě procenta, prodej plynu stoupl o 11 procent, u elektřiny naopak klesl o čtyři procenta. Prodej tepla vzrostl o tři procenta.

Na konci září skupina ČEZ zaměstnávala zhruba 26.600 lidí, proti stejnému období loni o tři procenta víc. ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží prostřednictvím ministerstva financí zhruba 70 procent akcií.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1