Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Charita počesku? Nejraději pomáháme znevýhodněným dětem

Charita počesku? Nejraději pomáháme znevýhodněným dětem

Češi v rámci charitativních projektů přispívají rádi a čím dál častěji. Nejvíce jsou ochotni podpořit znevýhodněné či nemocné děti. Vyplynulo to z aktuálního hlasování v programu „Vy rozhodujete, my pomáháme“, do kterého se zapojilo více než 3,8 milionu lidí. Právě na projekty podporující děti poputuje díky jejich hlasům téměř třetina z celkové částky 2,7 milionu korun.

Hlasování o podporu projektů neziskových a příspěvkových organizací v programu „Vy rozhodujete, my pomáháme“, které proběhlo v celkem 90 regionech Česka, ukázalo, že celkem 29,2 % všech hlasujících ocenilo a zároveň doporučilo k obdarování hlavně projekty zaměřené na děti. To odpovídá trendu dárcovství pro celé Česko, kde patří oblast podpory dětí a mládeže mezi ty nejčastější.

Celková částka 2,7 milionu korun bude rozdělena mezi desítky subjektů, každý z nich obdrží příspěvek ve výši 30 tisíc Kč. Projekty, kterých se přihlásilo celkem 623, posoudila odborná komise složená ze zástupců Nadace rozvoje občanské společnosti a zaměstnanců společnosti Tesco. Ta vybrala důvěryhodné a transparentní subjekty, o jejichž obdarování rozhodovalo v průběhu jara 3 822 058 milionu zákazníků sítě Tesco.

Vůbec nejvíce, téměř 90 tisíc hlasů od nich získal spolek Haima CZ, který se zaměřuje na pomoc hematologicky a onkologicky nemocným dětem. Konkrétně jim umožňuje vzděláváni i během náročné a dlouhé léčby. Odborným garantem celého programu byla Nadace rozvoje občanské společnosti.

„Všech 270 neziskovek, které jsme pečlivě vybrali, si zaslouží podporu. Zákazníci rozhodli, komu konkrétně 30 000 Kč pomůže, ale organizace, které finanční podporu neobdržely, daly o sobě regionálně vědět, což je pro podporu dárcovství velmi důležité“ uvedla k výsledkům letošního ročníku projektu Jana Vožechová, vedoucí fundrasingu NROS a Yana Pancheva, manažerka společenské zodpovědnosti Tesco dodala: „Ohromně nás těší, že se díky hlasování mohli lidé blíže seznámit s činností veřejně prospěšných organizací v jejich okolí a organizace zase měly možnost představit svou práci.“

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1