Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Číně vadí, že chce EU omezit její obchodování. Hrozí kvótou na prodej automobilů

Číně vadí, že chce EU omezit její obchodování. Hrozí kvótou na prodej automobilů

Za změnu obchodní politiky EU budou moci pravděpodobně auta. Alespoň to vyplývá z posledních jednání mezi Čínou a Německem. Evropské unii vadí dumpinogové ceny čínského zboží a chce je omezit. Asijská země pak odpovídá výhružkami o zavedení kvót na prodej automobilů, které by nejtvrději dopadly právě na Německo.

Čína navrhla podle webu Politico kvóty v reakci na novou obchodní politiku EU, která se snaží zabránit dovozu dumpingového zboží z Číny. Země tak výrazně ovlivňuje obchod v unii a tlačí ceny pod výrobní hodnotu, čemuž by teď chtěly země Evropy zabránit. Čína ale na oplátku hrozí, že omezí do svojí země dovoz zahraničních elektromobilůmobilů. A to pálí hlavně Německo.

Zvrátit zamýšlené zavedení kvót by mohlo jednání v Berlíně, které bude předcházet summitu G20. V německé metropoli by se měla sejít německá kancléřka Angela Merkelová s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a očekává se, že dojdou k nějakému kompromisu.

Čína je třetím největším zahraničním trhem, kde jdou na odbyt vozy vyrobené v EU. Skoro deset procent automobilů z Unie jezdí po čínských silnicích. Podle návrhu kvóty by ale nově jen 8 procent zahraničních aut prodaných v Číně mohlo jezdit na elektřinu. Asijský trh se přitom co do nového odvětví elektromobilů rozvíjí velice rychle. Jen za loňský rok tu prodeje tohoto typu vozidel stouply o 69 procent, zatímco v Evropě jen o 7 procent.

Oznámení o zamýšleném omezení prodeje přitom přichází jen krátce poté, co Volkswagen získal licenci, aby svoji první továrnu na elektromobily postavil právě v Číně. Angela Merkelová přitom uvedla, že „tak vysoká kvóta je absolutně neakceptovatelná“. Po posledním společném telefonátu německé kancléřky a čínského prezidenta to vypadá, že omezení začne platit buď až od roku 2019, nebo bude méně přísné. Počítá se ale stále s jeho existencí.

Čína se také nyní snaží, aby k ní Evropská unie přistupovala jako k tržní ekonomice. Mezinárodní uznání tohoto statusu by totiž znesnadnilo zavedení anti-dumpingových pravidel, která se snaží zabránit dovozu podhodnocené čínské oceli, keramiky nebo solárních panelů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1