Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co vláda udělá s „přebytečnými“ 62 miliardami? Podívejte se, jak se zachovaly ostatní země EU

Co vláda udělá s „přebytečnými“ 62 miliardami? Podívejte se, jak se zachovaly ostatní země EU

Česká vláda není v Evropské unii jediná, kdo hospodaří s rozpočtovým přebytkem. Může se tak od ostatních zemí naučit, co dělat s 62 miliardami korun, které jí „zbyly“. Pokud by se politici pokusili tyto peníze utratit (jak navrhuje například KDU-ČSL), byli by v unii naprostou výjimkou. Z analýzy INFO.CZ vyplývá, že většina vlád, které dokážou takto hospodařit (v unii jich není mnoho), odkládá peníze na provedení nutných reforem, nebo je použijí na snížení dluhu.

V roce 2015 (poslední dostupná data) byly v Evropské unii jen čtyři země z 28, které vybraly víc, než utratily. Loni jejich řady rozšířilo Česko. Dlouhodobě nejlépe hospodařící zemí je Lucembursko. To je dáno mimo jiné tím, že jeho ekonomika stojí na stovkách tisíc pracovníků, které dojíždějí do malého velkovévodství za prací z okolních zemí a to je tak nemusí „živit“.

Lucemburčané, jejichž premiérem a ministrem financí byl řadu let současný šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, přebytky státního rozpočtu dávají na snížení státního dluhu, který dosahuje již velmi nízké úrovně kolem 20 procent HDP. Část peněz jde i do penzijního fondu, který patří mezi nejudržitelnější v evropské osmadvacítce.

Vůbec nejnižší dluh v EU má ovšem Estonsko (9,6 procenta HDP). Tamní vláda rovněž využívá rozpočtových přebytků ke snížení dluhu, ale část využívá na navýšení rezerv. Ty slouží k překonání ekonomicky slabších let. Právě Pobaltí přitom zasáhla ekonomická a finanční krize, kterou v roce 2008 odstartoval pád americké investiční banky Lehman Brothers, obzvlášť drtivě. A i díky rozumné rozpočtové politice se ji Estonsku, Litvě i Lotyšsku podařilo přežít mnohem lépe než zemím na jihu Evropy.

S přebytkem hospodaří i Němci, kteří rovněž „zisk“ využívají ke snížení dluhu. Platí tam navíc pravidlo, že tyto peníze nelze využít v následujícím roce. Jedinou zemí, která rozpočtový přebytek nevyužívá ke snížení dluhu (je v podobné výši jako český a pohybuje se kolem 40 procent HDP), je Švédsko. Tamní vláda peníze, které jí zbyly, dává do rezerv, které jsou určeny pro pozdější využití při provádění strukturálních reforem.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1