Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Davos se otevřel ženám. Mají postavit globální ekonomiku na nohy

Davos se otevřel ženám. Mají postavit globální ekonomiku na nohy

Letošní Světové ekonomické fórum v Davosu uvítá vůbec nejvíc ženských hostů v historii. Každoroční velkolepá schůzka nejmocnějších lidí světa se letos chce zabývat vlivem žen na globální ekonomiku. Ženy proto tvoří pětinu letošních delegátů.

Procento žen na davoském fóru každoročně vzrůstá. Ještě před šesti lety jich do švýcarského horského střediska bylo pozváno 14 procent, letos to je už jednadvacet procent, konstatuje Deutsche Welle. Jak poznamenala šéfka Mezinárodního měnového fondu, není to parita, ale jako evoluční změna to není špatné. Aspoň na poměry konzervativní společnosti, která se každoročně v Davosu schází.

Nejspíš díky kampani MeToo se v letošním Davosu daleko víc než kdykoliv dřív akcentuje na jedné straně role, kterou ženy v byznysu a globální ekonomice hrají, na druhé straně odvrácená role jejich aktivity.

V debatě se zakladatelem Světového ekonomického fóra Klausem Schwabem na to důrazně upozornila mladá argentinská inovátorka Pia Manciniová. Protřelého a světem velkého byznysu a politiky Schwaba Manciniová uzemnila. Schwab začal chválit jihoamerická země za to, že jejich aktivní role ve světové ekonomice roste a že dodávají stále víc zajímavých a originálních osobností. Pia Manciniová na to opáčila, že to je pravda, ale že tyto země také dodávají „bezejmenné Mexičanky, které může ve špinavé továrně kdokoliv beztrestně znásilnit.“

Saadia Zahidiová, šéfka komise pro genderovou problematiku a vzdělávání Světového ekonomického fóra, podle Deutsche Welle upozornila na fakt, že se letošní Davos bude věnovat postavení žen v některých velmi výkonných ekonomikách jako je Jižní Korea nebo Japonsko. Současně bude zahájeno důkladné zkoumání postavení žen v celkem 144 zemích.

Velká pozornost se bude upírat na případ Islandu. Ten jako vůbec první země na světě zákonem „zavřel“ propast mezi odměňováním žen a mužů. Nikde není řečeno, že Světové ekonomické fórum bude stejnou agendu prosazovat plošně, určitě ale dojde k tomu, že z Davosu letos přijde doporučení, aby se světové ekonomiky daleko víc zabývaly postavením žen.

„Byznysu se povede lépe, když se na všech úrovních řízení objeví silněji zastoupený ženský faktor,“ tvrdí Saadia Zahidiová.

Jak se tento trend bude zamlouvat tradičně konzervativním lidem z vedení Světového ekonomického fóra, je těžké odhadovat. Každopádně už nyní všech sedm míst spolupředsedajících Světového ekonomického fóra obsadily ženy.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1