Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Debata o euru je před volbami potřeba, říká guvernér České národní banky Rusnok

Debata o euru je před volbami potřeba, říká guvernér České národní banky Rusnok

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok vítá, že premiér Bohuslav Sobotka chce ještě před volbami otevřít debatu o přijetí eura. „Protože to je věc, o které by skutečně měli, byť nepřímo, rozhodovat voliči," řekl Rusnok v dnešních Otázkách Václava Moravce v České televizi. Sobotka (ČSSD) se v uplynulém týdnu vyslovil pro to, aby si Česká republika stanovila termín přijetí eura.

Sobotka také řekl, že o přijetí eura bude muset rozhodnout příští vláda. Nepřijetí společné evropské měny by podle něj mohlo odsunout zemi do pomalejšího pruhu Evropské unie.

Rusnok poznamenal, že eurozóna se od vstupu Česká do unie změnila. Vznikly například nové povinnosti i záchranné mechanismy pro její členy. „Je to jiná eurozóna, takže je fér podle mě politicky znovu tuto věc probrat a říct občanům všechny možné souvislosti, které to má, kromě toho, že je to technická záležitost zafixování kurzu vlastní měny. A já jsem na tu debatu připraven," dodal.

Premiérovu snahu ocenil v televizní debatě i bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma s tím, že debata to má být politická. Řekl také, že se euru nebrání, je to podle něj jen zafixování kurzu koruny vůči euru. „Měnová politika vám nic neudělá s produktivitou ekonomiky," konstatoval s tím, že to mění jen kolísání některých veličin. Nevyřeší to podle něj bolesti české ekonomiky, jako je například nedostatečná výkonnost státní správy.

„Když se podíváte zpátky na těch 15 let, tak je tam mnoho rozhodnutí, které jsou zcela asynchronně vůči ECB (Evropské centrální bance). ECB dělala nějaká rozhodnutí a my jsme třeba reagovali dřív na některé šoky, uvolňovali jsme třeba daleko rychleji než ECB," řekl Tůma. Nedávná hospodářská krize však podle něj přispěla k tomu, že se sladily hospodářské cykly, takže pravděpodobnost, že by rozhodovala jinak, je nižší než před deseti lety, soudí.

Vše o sněmovních volbách si můžete přečíst zde.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1