Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EET nám asi jako jediným pomohlo, říká zakladatel Twisto Michal Šmída

EET nám asi jako jediným pomohlo, říká zakladatel Twisto Michal Šmída

Český fintechový start-up Twisto Payments rozjíždí další kolo financování svého byznysu. Mezi strategickými investory poptává tři až pět milionů eur, které chce využít mimo jiné k zahraniční expanzi. „V prvním čtvrtletí příštího roku už bychom chtěli mít první pobočku v cizině,“ říká Michal Šmída, zakladatel společnosti, která získala v anketě magazínu E15 Premium cenu Fintech počin roku.

Je s vaší službou, která je vlastně odloženou platbou, nutné expandovat jen do zemí, které mají podobnou kupní sílu jako Česko?

Ano, zaměřujeme se na trhy, které jsou demograficky i strukturou finančních služeb velmi podobné. Proto jdeme na východ, a ne na západ. Třeba v Polsku a na Slovensku je hotovost stále významným instrumentem placení, ať už v maloobchodě, on-line či dobírkou, čemuž naše služba velmi dobře nahrává. Na východě vidíme potenciál, dnes tam není konkurence. Ale půjde o úplně jiný kapitál, než s kterým dokážeme vybudovat firmu tady v Česku.

Kde pro vás cesta na východ končí?

Na Ukrajině a v Rusku. O Rusku ale uvažuji do budoucna, je to až druhá vlna. Nějakou dobu jsem žil v Moskvě a vím, jaký to je trh: má obrovský potenciál, ale ideální je podnikat jen v Moskvě a Petrohradě. Vladivostok bych už nechtěl dělat.

Celý rozhovor si můžete přečíst na webu E15.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1