Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Éra levných peněz končí. Investoři panikaří, běžný střadatel ale po deseti letech konečně vydělá

Éra levných peněz končí. Investoři panikaří, běžný střadatel ale po deseti letech konečně vydělá

Pokles cen akcií na světových burzách z minulého týdne upozornil na blížící se konec éry levných peněz. Centrální banky pomalu opouštějí politiku tzv. kvantitativního uvolňování a chystají se navyšovat úrokové sazby. To investory děsí, jelikož se v průběhu let i kvůli politice regulátorů stali na levných penězích závislí.

Ačkoli by si to řada obchodníků přála, éra nízkých úrokových sazeb pokračovat nebude. Centrální banky nutí ke změně dosavadní politiky zvyšující se inflace, která často přesahuje kýženou dvouprocentní hranici.

Levné peníze v průběhu let nahrávaly investorům, bankám nebo zájemcům o koupi nemovitostí – prostě komukoli, kdo si půjčoval. Levné byly také hypotéky. Naopak drobní střadatelé deset let tratili, protože úročení jejich vkladů se pohybovalo v mizivých číslech těsně nad nulou.

„Jinými slovy, nechávali jsme velké banky virtuálně používat naše peníze zdarma, výměnou za naději, že tam stále budou, když je budeme chtít zpět,“ popsal situaci panující v posledních letech v zářijovém textu časopis New Yorker.

Lesk a bída kvantitativního uvolňování

Úrokové sazby držela u ledu především politika tzv. kvantitativního uvolňování. To spočívá v praxi, při níž centrální banky nakupují aktiva komerčních bank a dalších institucí. Ve výsledku tak nalévají do ekonomiky nové peníze s cílem rozhýbat trh.

Centrální banky argumentovaly, že kvantitativní uvolňování pomohlo zmírnit následky krize z konce první dekády 21. století. Režim, který by měl být spíše výjimečný, používaly i dlouho po jejím skončení. Odůvodňovali to nízkou inflací. Ke kvantitativnímu uvolňování postupně sáhl americký regulátor Fed nebo Evropská centrální banka. Ta svůj program v omezené míře zachovává i navzdory zvyšující se inflaci.

„Cenová kontrola manipuluje s normálním řádem věcí a křiví ho. Ve výsledku můžete dosáhnout nezamýšlených a opačných důsledků. Myslím, že není takřka žádná výjimka v dlouhé a nešťastné historii cenové kontroly. A tohle je podle mého názoru ukázka chyby cenové kontroly trvající několik let,“ kritizuje podobnou politiku dlouholetý pozorovatel Fedu a vydavatel respektovaného finančního titulu Grant’s Interest Rate Observer James Grant.

Vedlejším efektem bylo, že se na přísunu levných peněz stali investoři doslova závislí. Proto nyní panikaří a s očekáváním vyšší inflace a vyšších úrokových sazeb se akcií zbavují. Rostoucí úroky znamenají pro obchodníky větší náklady a nižší zisky. V jejich rozhodování, kam uložit své peníze, hrají roli i stoupající výnosy státních dluhopisů, které se stávají atraktivnější v poměru k riziku než akcie.

Narovnání trhu

Investoři tuší, že by se sazby mohly zvyšovat rychleji, než se původně očekávalo. Obávají se, že v příštím roce se budou pohybovat kolem tří procent. Rychlejší a častější zvyšování připustil i šéf Bank of England Mark Carney. Deník The Guardian předvídá v následujících dvou letech hned čtveřici navyšování.

Před případným odlivem z akciových trhů varoval minulý týden pro INFO.CZ i hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Prohlásil, že dlouhodobější propad cen na burzách by mohl vést k přelivu nákazy do reálné ekonomiky. Už nyní je pravděpodobné, že ekonomický růst zpomalí.

Jiní experti ale obavy krotí. „Domácnosti a byznys se ohledně budoucnosti cítí lépe. Nepotřebují růst stále stejně rychle. Centrální banky mohou uvolnit urychlovače bez obav o růst či trhy,“ domnívá se Karen Wardová z investiční firmy JP Morgan.

Ostatně ve zmíněném zářijovém textu o konci levných peněz na americkou ekonomiku nepanikaří ani New Yorker. Podle magazínu to povede jen k pomalému narovnání pokřiveného prostředí. Ekonomika se tím stane stabilnější a reálné výdělky budou nakonec ve větším bezpečí pro případ nové krize.

 

Policejní stát, který se vymkl kontrole: Muslimové tu mizí po tisících, k zatčení stačí plnovous

Muslimové v čínské provincii Sin-ťiang jsou sledováni na každém kroku. Úřady na ně dohlíží pomocí kamer i speciálních aplikací. K poslání do převýchovných táborů stačí málo – třeba jen špatné oblečení. I proto v nich Ujgurové končí každý den po stovkách. Podívejte se na nový díl pořadu Proč.

Link

Link