Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropané už nechtějí žít v Británii. Ve velkém po brexitu utíkají i Češi

Evropané už nechtějí žít v Británii. Ve velkém po brexitu utíkají i Češi

Jakoby se po výsledku referenda o brexitu z Velké Británie stalo ošklivé káčátko, které nikdo nechce. Pokles obliby ostrovní stát zaznamenává zejména z pohledu ostatních evropských zemí. Čistá migrace do Velké Británie ve dvanácti měsících končících letošním květnem totiž klesla na nejnižší úroveň za poslední tři roky. Nejvýraznější pokles zájmu o přesídlení do Velké Británie přitom přichází od států, které se k Evropské unii přidružily v roce 2004. Mezi ně patří i Česká republika. 

Čistá migrace, která počítá rozdíl mezi lidmi, jenž do Velké Británie přicházejí a těmi, kteří odtud odcházejí, ve dvanácti měsících končících květnem klesnula meziročně o čtvrtinu na 246 tisíc. To je nejnižší úroveň za poslední tři roky, podle analytiků na tom má největší vinu výsledek referenda o brexitu.

„Data ukazují, že výsledek referenda o vystoupení z Evropské unie ovlivňuje rozhodnutí lidí migrovat z a do Velké Británie, zejména se jedná o státy, které k Evropské unii přistoupily v roce 2004. Zatím je však příliš brzy na to usuzovat, zda se jedná o dlouhodobý trend,“ komentoval data britský statistický úřad.

Ze zmíněného necelého čtvrt milionu migrantů jich bylo 127 tisíc ze zemí Evropské unie – o 51 tisíc méně, než ve srovnatelném období předešlého roku. Na druhé straně počet lidí, kteří Velkou Británii opustili, se zvýšil o 33 tisíc.

„Nikdo by tato data neměl oslavovat,“ uvedl k tomu Seamus Nevin, ředitel oddělení z britského Institutu ředitelů. „Vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti je nyní na svých nejnižších úrovních, tak by Velká Británie bez cizinců, kteří zde žijí, pociťovala akutní nedostatek zaměstnanců,“ dodal.

Přitom obavy z masové imigrace byly jedním z hlavních důvodů, proč mnoho Britů v referendu o brexitu hlasovalo pro vystoupení z Evropské unie.

Z osmičky zemí, které k Evropské unii přistoupily v roce 2004, klesla čistá migrace do Velké Británie na sedm tisíc z předešlých 40 tisíc. „Fakt, že se stáváme méně atraktivní destinací, by nás měl znepokojovat,“ uzavírá Nevin. 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744