Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropská odveta za clo na vepře. Brusel po Moskvě žádá miliardové odškodné i penále

Evropská odveta za clo na vepře. Brusel po Moskvě žádá miliardové odškodné i penále

Evropská unie stupňuje tlak na Rusko. Po Moskvě žádá kompenzace za embargo na dovoz vepřového masa, které země zavedla na počátku roku 2014. Zatímco Brusel tvrdí, že uzavření hranic evropským prasatům bylo politicky motivované, Putin odpovídá, že jen zemi chránil před morem afrických prasat. Evropská unie nyní žádá odškodnění až 1.4 miliardy eur za rok plus úroky. 

Dlouhodobý spor mezi Bruselem a Moskvou se podle nejmenovaných zdrojů serveru Politico významně pohnul. Světová obchodní organizace (WTO) postoupila nároky Evropské komise k arbitráži, která posoudí, zda jsou požadavky Bruselu oprávněné. Až případné další procedury by rozhodly, jaké sankce budou proti Moskvě uplatněny.

Rusko uvalilo zákaz na dovoz evropského vepřového masa v lednu 2014, během turbulentních událostí na Ukrajině, které vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. A zatímco Evropa tvrdí, že toto ekonomické opatření bylo politicky motivované, podle ruské verze se jen země bránila před nákazou afrického prasečího moru, který tehdy řádil v Polsku a v Litvě.

To je však podle Evropské unie nesmysl. Reakce celkového omezení importu by totiž podle Bruselu byla značně přehnaná, navíc Evropská komise argumentuje, že to bylo právě Rusko, kdo nedostatečně bojoval proti šíření této nemoci. A Litva dokonce tvrdí, že tato nemoc se po Evropě rozšířila právě z Ruska. 

Podle serveru Politico Rusko využilo zákazu dovozu evropského vepřového masa k tomu, aby vybudovalo svůj vlastní trh s touto potravinou.

Spory ohledně dovozu vepřového nicméně odstartovaly spirálu protiopatření. Evropa na Rusko uvalila sankce za kvůli anexi Krymu, Rusko po několika měsících reagovalo embargem na import veškerých čerstvých potravin z Evropy.

Brusel nyní po Moskvě požaduje náhradu za roční objem exportu vepřového 1.4 miliardy eur, k tomu pak i 15procentní úroky. Navrhuje, aby suma nebyla zaplacena jednorázově jako pokuta, ale aby byla uplatněna pomocí tarifů na ruské zboží.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1