Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Experti: Dát Dukovany Číňanům bez tendru je nesmysl

Experti: Dát Dukovany Číňanům bez tendru je nesmysl

Úvahy, že by vláda nechala dostavět jadernou elektrárnu Dukovany čínské firmy bez výběrového řízení, jsou nesmyslné. Tvrdí to přední čeští energetičtí odborníci.

Vypsání tendru pro stavbu nového jaderného bloku v Česku by bylo transparentnější, než pokud by byla uzavřena mezivládní dohoda pouze s jedním dodavatelem, respektive zemí. Shodla se na tom většina analytiků, které dnes oslovila ČTK. Odborníci na druhou stranu připouštějí, že uzavření takové dohody by Česku mohlo přinést určité výhody proti vyhlášení klasického zadávacího řízení.

Hospodářské noviny minulý týden uvedly, že Čína požaduje po české vládě slib, aby některá z tamních firem dostala zakázku na dostavbu jádra v ČR bez výběrového řízení. Že by bylo jednodušší postavit nový jaderný blok v Česku pomocí mezivládní dohody než tendru, potvrdil v pondělí také ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren ČEZ Petr Závodský. "To ale nevylučuje tendr jiným způsobem," řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Průšvih na spadnutí

"Mezivládní dohoda je pružnější a umožňuje zahrnout i požadavky, které jsou podle pravidel pro veřejné zakázky nepřijatelné, například minimální podíl tuzemských dodavatelů. Tendr je ale transparentnější a lépe odpovídá požadavkům na otevřenou soutěž, což preferuje Evropská unie," uvedl analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Podle něj by ale Česko nemělo při výběru dodavatele technologie spěchat. "A mít na mysli, že i v případě vzorového tendru bude schvalování jakékoliv formy státní podpory ze strany EU velmi problematické," dodal. Analytik Petr Hlinomaz uvedl, že by při rozhodování více inklinoval k tendru. "Z pohledu veřejnosti by měl být asi více transparentní než ´kabinetní´ jednání," podotkl.

Bez výběrového řízení se na rozšíření své jaderné elektrárny Paks dohodlo Maďarsko. Na konci roku 2014 Maďarsko s ruským Rosatomem. Evropská komise nyní mimo jiné zkoumá, zda postup Budapešti neporušuje unijní pravidla o poskytování státní pomoci. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) minulý týden uvedl, že ČR není na podobný postup v této chvíli připravena. Připustil ale, že teoreticky možný je.

Analytik webu oEnergetice.cz Jan Žižka ČTK řekl, že otázku nelze zúžit jen na to, zda bude zvolen tendr nebo mezivládní dohoda. Klasický tendr podle zákona o zadávání veřejných zakázek je však podle něj špatným řešením. "Vzhledem k tomu, že se v Česku podle všeho soutěž mezi potenciálními dodavateli v nějaké formě uskuteční, bude se český případ ve skutečnosti od toho maďarského lišit. Stanovisko Evropské komise ohledně stavby v Maďarsku nicméně bude nutné také brát v potaz," dodal Žižka.

Z úterního vyjádření vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jána Štullera vyplývá, že o stavbu nového jaderného bloku v Česku se zajímá šest společností a projektů. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, americko-japonskou Westinghouse Electric Company, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. Ministerstvo průmyslu už dříve uvedlo, že čeká, že vláda rozhodne o modelu dostavby nového jaderného zdroje v první polovině roku 2017.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1