Fenomén WeWork: Až příliš tenká hranice mezi vizí a drtivým pádem | info.cz

Články odjinud

Fenomén WeWork: Až příliš tenká hranice mezi vizí a drtivým pádem

Kalifornský startup WeWork a jeho zakladatel Adam Neumann jsou pozoruhodným příběhem velkolepých ambicí, světové expanze a nakonec i drtivého pádu. WeWork měl ještě před několika týdny smělé plány ke vstupu na burzu, kde doufal ve valuaci 47 miliard dolarů. Během šesti týdnů je ale všechno jinak a prestižní týdeník The Economist nyní dokonce spekuluje, zda se vůbec firma dokáže vyhnout bankrotu. 

 

Adam Neumann pochází z Izraele, do Spojených států se dostal až ve 22 letech. Rodiče se rozvedli, když byl ještě poměrně malý, určitou část dětství strávil v izraelském kibucu poblíž pásma Gazy. Tato zkušenost se formovala do Neumannova plánu vytvořit pracovní prostředí podobné právě kibucu, jen v kapitalistickém duchu. Do Spojených států, do New Yorku, se odstěhoval se svou sestrou Adi v roce 2001 a kromě absolvování obchodní školy se vrhnul na podnikání (a podle vlastních slov i na sbalení každé holky ve městě). Ze všech Neumannem založených firem se však prosadila především jediná: WeWork. 

Startup, který zprostředkovával pracovní prostor, byl Neumannovým triumfem. Étos, který Neumann okolo WeWork dokázal vytvořit, přilákal investory, kteří postupně do společnosti nasypali přes 16 miliard dolarů; nejvíc peněz přišlo od japonského konglomerátu SoftBank. Společnost byla úspěšná – alespoň co se týče expanze. V posledních letech se rozrostla do 111 měst v bezmála třicítce zemí. Přesto však, podobně jako některé další služby sdílené ekonomiky, hledala svůj profitabilní byznys model a stále jej nenacházela. Za poslední rok bylo WeWork ve ztrátě téměř dvě miliardy dolarů a to při tržbách 1,8 miliardy dolarů. 

Letos na podzim měl přijít velký test, vstup na burzu. Pro jedny potvrzení světlých zítřků firmy, pro jiné nezávislé zhodnocení valuace startupu. Společnost, mezitím přejmenovaná na „We“, se v IPO chtěla ucházet o 47 miliard dolarů. Krátce po potvrzení primární emise akcií však investoři, novináři a analytici podrobili firmu hlubšímu zkoumání, než by se Neumannovi líbilo. To, co vyšlo najevo, byl začátek konce. 

Okolo firmy se najednou stále více množily otázky na monetizační model a vyvstaly pochyby, zda se nejedná jen o další bublinu připravenou k bolestivému prasknutí. K tomu vyšlo na světlo často kontroverzní Neumanovo rozhodování, ať už ve vztahu k zaměstnávání a přeplácení rodinných příslušníků či v ohledu, že jako soukromá osoba firmě předraženě pronajímal některé nemovitosti. Jeho časté a okázalé užívání návykových látek mu ostatně mezi investory také nepřidalo body oblíbenosti. Výsledkem bylo, že Neumann odstoupil z pozice výkonného ředitele a plánovaná IPO byla odložena. Vyřešení problémů WeWork to však v žádném případě neznamená. 

„Žádné IPO už nikdy nebude,“ glosuje profesor marketingu Scott Galloway. „Už v roce 2017 jsem připomínal, že jde o nejpřeceňovanější společnost na světě. Dnes se z firmy stalo problémové aktivum. IPO? Přijde mi komické, že to lidé stále v souvislosti s touto firmou zmiňují,“ říká Galloway. Fenomén WeWork tak dokázal během pouhých šesti týdnů přejít od valuace až ke dnu. Situace došla tak daleko, že se nyní týdeník Economist ptá, zda se firma vůbec dokáže vyhnout bankrotu. Pokud ano, bude to bezpochyby znamenat bolestivou restrukturalizaci. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud