Články odjinud

Firmy z Evropy řeší, jak zachránit své aktivity v Íránu

Firmy z Evropy řeší, jak zachránit své aktivity v Íránu

Americké rozhodnutí odstoupit od jaderné dohody s Íránem dopadne na desítky firem ve Spojených státech či v Evropě, které měly v plánu dodávat do blízkovýchodní země své výrobky či služby. Obnovení sankcí zasáhne mimo jiné velké ropné společnosti, automobilky či výrobce letadel většinou sídlící v Evropě. Evropské firmy řeší, jak zachránit své plánované kontrakty či investice.

Podle Washingtonu budou po přechodném období 90, případně 180 dnů obnoveny veškeré sankce, které platily před uzavřením dohody v roce 2015. Týkat se budou ropných či energetických společností, dodávek kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru.

Postiženy zřejmě budou ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing. Všechny tyto firmy si v Íránu po zrušení sankcí dohodly kontrakty, které nejnovější krok amerického prezidenta Donalda Trumpa může zhatit.

Představitelé EU sice dnes ve společném prohlášení vlád 28 členských zemí potvrdili záměr pokračovat v naplňování íránské dohody a ponechat tak evropským firmám přístup na íránský trh, podle expertů to však nemusí být dostačující.

Evropské firmy, které mají pobočky v USA, by totiž podle některých právníků porušovaly americké zákony, pokud by se rozhodly ignorovat Washingtonem uvalené sankce. V případě, že ve Spojených státech nepodnikají, by se stejně vystavovaly riziku americké odvety, uvedl ekonomický web Quartz.

Evropské firmy mohou požádat americké ministerstvo financí o udělení výjimky ze sankcí. Ministr financí Steven Mnuchin v úterý bez bližších podrobností uvedl, že možnost udělení této výjimky existuje.

Podle WSJ to již například začal řešit francouzský Total. Společnost, která uzavřela smlouvu v hodnotě miliardy dolarů (21,5 miliardy korun) týkající se podmořské těžby zemního plynu, se obrátila s žádostí o pomoc při vyjednávání s Washingtonem na francouzskou vládu. V případě krachu jednání podle zdrojů WSJ firma uvažuje o tom, že by většinový podíl na projektu převedla na čínskou ropnou společnost CNPC.

Britsko-nizozemský Shell zase dodává do Íránu technologie spojené s těžbou a úpravou ropy, což firmě loni zajistilo hrubý příjem 6,3 milionu dolarů (135 milionů korun). Společnost Trumpův krok nekomentovala, v dřívějším prohlášení však uvedla, že hodlá v dodávkách pokračovat.

Německý Siemens, který má v Íránu smlouvy v řádech desítek miliard dolarů na dodávky vlaků či elektrárenských technologií, se podle dnešního prohlášení svého finančního ředitele Ralfa Thomase chystá americkým sankcím podřídit. Firma podle něj zatím hodnotí možný dopad Trumpova kroku a čeká, jak se k němu postaví mezinárodní společenství.

Odlišný přístup má podle WSJ automobilka Renault, která ve spolupráci s íránskými společnostmi vyrábí pro íránský trh 150.000 vozů ročně. Její představitelé předpokládají, že budou moci pokračovat v tomto podniku i po obnovení amerických sankcí, neboť většina součástí pro vozy se vyrábí přímo v Íránu.

 

Články odjinud