Americké rozhodnutí odstoupit od jaderné dohody s Íránem dopadne na desítky firem ve Spojených státech či v Evropě, které měly v plánu dodávat do blízkovýchodní země své výrobky či služby. Obnovení sankcí zasáhne mimo jiné velké ropné společnosti, automobilky či výrobce letadel většinou sídlící v Evropě. Evropské firmy řeší, jak zachránit své plánované kontrakty či investice.
Podle Washingtonu budou po přechodném období 90, případně 180 dnů obnoveny veškeré sankce, které platily před uzavřením dohody v roce 2015. Týkat se budou ropných či energetických společností, dodávek kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru.
Postiženy zřejmě budou ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing. Všechny tyto firmy si v Íránu po zrušení sankcí dohodly kontrakty, které nejnovější krok amerického prezidenta Donalda Trumpa může zhatit.
Představitelé EU sice dnes ve společném prohlášení vlád 28 členských zemí potvrdili záměr pokračovat v naplňování íránské dohody a ponechat tak evropským firmám přístup na íránský trh, podle expertů to však nemusí být dostačující.
Evropské firmy, které mají pobočky v USA, by totiž podle některých právníků porušovaly americké zákony, pokud by se rozhodly ignorovat Washingtonem uvalené sankce. V případě, že ve Spojených státech nepodnikají, by se stejně vystavovaly riziku americké odvety, uvedl ekonomický web Quartz.
Evropské firmy mohou požádat americké ministerstvo financí o udělení výjimky ze sankcí. Ministr financí Steven Mnuchin v úterý bez bližších podrobností uvedl, že možnost udělení této výjimky existuje.
Podle WSJ to již například začal řešit francouzský Total. Společnost, která uzavřela smlouvu v hodnotě miliardy dolarů (21,5 miliardy korun) týkající se podmořské těžby zemního plynu, se obrátila s žádostí o pomoc při vyjednávání s Washingtonem na francouzskou vládu. V případě krachu jednání podle zdrojů WSJ firma uvažuje o tom, že by většinový podíl na projektu převedla na čínskou ropnou společnost CNPC.
