„Hamburk už moc nepotřebujeme. Jezdíme do Antverp,“ říká český rejdař Lukáš Hradský

Jan Šindelář

Ještě před deseti lety bylo povídání s českými rejdaři plné nářků nad nesplavností českého Labe a neschopností státu vystavět potřebné zdymadlo u Děčína. Nyní se zásadní téma sice nevytratilo, říční byznys ale mezitím vybujel jinde. „Máme třeba smlouvy na přepravu do Rotterdamu, na Rýnu je splavnost celoroční,“ říká Lukáš Hradský, jehož společnost Evropská vodní doprava – Sped se plaví většinou po západoevropských řekách a kanálech.

Stát má velké plány s takzvanými českými přístavy v Hamburku, chce tam mimo jiné zbudovat zázemí pro vás rejdaře. Je Hamburk pro české zboží stále branou do světa?

To platilo hlavně za socialismu, od té doby se hodně změnilo. Nyní se v českých přístavech, pokud jsem správně informován, žádná činnost neodehrává. Pokud jde o lodní dopravu, většina zboží směřuje mimo Hamburk, my jezdíme především na Mittellandkanal a do zemí Beneluxu, do přístavů, jako jsou Antverpy. Do Hamburku vozíme fakticky jen nadměrné náklady, které se nevejdou pro svou výšku pod mosty na kanál.

Čím to je?

Struktura obchodu se velmi změnila především po vstupu do Evropské unie. Díky uvolnění bariér se obchodníci rozptýlili do všech přístavů, není nutné, aby se koncentrovali v Hamburku jako v minulosti. Navíc od našich zákazníků znějí hlasy, že Hamburk je mnohem dražší než třeba zmíněné Antverpy. Frekvence odplouvajících námořních lodí je přitom v Antverpách zřejmě větší.

Do Londýna dorazil první přímý vlak z Číny. 12 tisíc kilometrů zvládl za 18 dní

sinfin.digital