Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hlavní město se uzamklo nové výstavbě. Rozhovor s Ondřejem Boháčem

Hlavní město se uzamklo nové výstavbě. Rozhovor s Ondřejem Boháčem

Před měsícem se novým šéfem Institutu plánování a rozvoje Prahy stal Ondřej Boháč. V čele organizace připravující strategicky důležitý Metropolitní plán Prahy vystřídal Petra Hlaváčka. Ten na IPR skončil, protože odmítl odvolat architekta Romana Koutského, jehož tým na plánu pracoval. Koutský a jeho lidé se nyní paradoxně vracejí zpět. „Řečeno diplomaticky, byla to nešťastná situace. Celkově to práci na metropolitním plánu zdrželo,“ říká ředitel institutu, který určuje, jak bude Praha vypadat v příštích desetiletích.

Je Institut plánování a rozvoje vystaven politickým tlakům?

Když nastoupí nová politická garnitura, často rozstřílí projekty svých předchůdců. A to je věc, která město poškozuje. Tato instituce funguje tři roky a za tu dobu měla čtyři ředitele. Nejde o to, jak kdo institut řídil nebo neřídil. Nikdo nedostal čas nějaké řízení ani nastavit. Je ale třeba říci, že stejně intenzivně se střídali i radní magistrátu pro územní rozvoj. Takže ředitel IPR a jeho protějšek na magistrátu nedostali příležitost působit ve funkčním tandemu.

Proč jsou to tak horké pozice?

Zejména v Praze územní plánování bylo, je a bude konfliktní. Na každém metru čtverečním je obrovský tlak a střet nejrůznějších zájmů, z toho nemůže vzniknout nic jiného než nepříjemný kompromis. Žádný radní pro územní rozvoj nikdy nebyl slavný.

 

Ondřej Boháč (34)
Vystudoval geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Působil v občanském sdružení Oživení. Od roku 2006 pracoval na pražském magistrátu. V roce 2011 se stal poradcem prvního náměstka primátora, o dva roky později stanul v čele odboru kanceláře primátora. Zástupcem ředitele IPR se stal v roce 2015. V prosinci 2016 byl jmenován šéfem institutu.

Je reálné, aby se návrh metropolitního plánu dostal ještě letos do první fáze veřejného projednávání?

Udělám všechno pro to, aby to tak bylo. Má to ale několik podmínek, které zatím nejsou splněné. Například že bude ředitel odboru územního rozvoje na magistrátu. Je nutným partnerem pro to, aby se návrh do projednávání dostal. Dneska totiž návrh nemáme ani řádně komu odevzdat.

IPR loni schytal kritiku za to, že neslyší na změny v návrhu metropolitního plánu. Změníte to?

Jsme přesvědčeni, že model, jak jsme ho navrhli, je funkční. Pokud z diskuze vzejde například potřeba malé úpravy, jsme ochotni ji udělat. Jenom se musí najít i konkrétní řešení, jak to udělat. Všichni se třeba shodneme, že má být výšková regulace. Různí lidé mají ale výhrady k tomu, jak jsme ji v plánu vyřešili. Už ale nezaznívá, jak to má být správně.

 

Zaplaví Prahu mrakodrapy?

Mrakodrapy jsou mediálně vděčné téma. Současně je to ale problém, který Prahu pálí asi ze všeho nejméně. Praha je v UNESCO, je velmi přísně chráněná, takže tady vznik nějakého Manhattanu nehrozí. A je to dobře. Výškových staveb se sem vejde pár. Z hlediska městského plánování je to marginální téma. Problémem Prahy je, že je to dvoupatrová metropole.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA E15.CZ

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1