Hüner pro INFO.CZ: Prodej ArcelorMittal hlídáme kvůli spekulantům, tisíce lidí můžou být bez práce | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hüner pro INFO.CZ: Prodej ArcelorMittal hlídáme kvůli spekulantům, tisíce lidí můžou být bez práce

Hüner pro INFO.CZ: Prodej ArcelorMittal hlídáme kvůli spekulantům, tisíce lidí můžou být bez práce

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner absolvoval minulý týden v Bruselu hned několik důležitých jednání. Jedno z nich se týkalo prodeje ostravských hutí ArcelorMittal (AMO). Podle šéfa resortu stát proces pozorně sleduje, řešit ho chce i na unijní úrovni. „Postupně oslovujeme všechny komisaře, kteří jsou do věci zapojeni.  A co po nich chceme? Nejsme schopni proces ovlivnit: zrychlit, zpomalit ani zastavit. Informovali jsme ale AMO o tom, že nás budou velmi zajímat podmínky prodeje,“ říká ministr v rozhovoru pro INFO.CZ. „Může se totiž jednat o spekulativní kapitál,“ dodává.

Na začátku týdne jste jednal v Bruselu. Setkal jste se mimo jiné s eurokomisařkou pro vnitřní trh a průmysl Elżbietou Bieńkowskou. Mluvili jste spolu o prodeji hutě ArcelorMittal Ostrava (AMO). K čemu jste dospěli?

Eurokomisařka Bieńkowská je člověk ze stejného regionu jako já (ministr Hüner žije v Havířově na Karvinsku – pozn. redakce), jsme tedy oba ze Slezska. Katowice jsou od Ostravy vzdálené jen sto kilometrů. Mají stejnou strukturu průmyslu, jen ještě umocněnou velikostí Polska. Tam, kde u nás bylo šest dolů, tak u nich šedesát. Mají hutě i chemický průmysl. Z toho vyplývá i ekologické znečištění a nutnost restrukturalizovat danou oblast. Tyto podobnosti nám usnadňují komunikaci.

V Bruselu jsme mimo jiné potřebovali projednat podmínky prodeje ArcelorMittal Ostrava. Komisařka je na tom lépe v tom, že se neprodávají polské, ale české hutě. Rozuměla ovšem velmi dobře naší žádosti, co bychom po Evropské unii chtěli.

Co chcete jako stát sledovat při prodeji AMO?

I v Česku na toto téma existuje řada názorů. AMO je ryze soukromá firma vlastněná jedním vlastníkem, který se v současné době rozhodl nabídnout ostravskou huť společně s dalšími pěti po celé Evropě za nakupovanou italskou huť. Tento kompenzační balíček byl potvrzen komisí pro konkurenci.

My respektujeme, že se jedná o soukromý subjekt. Faktem ale je, že působí v citlivém regionu. Jde o oblast, kde je na malém prostoru koncentrováno hodně lidí. Přišli za prací v těžkém průmyslu. Navíc to jedno na druhé navazuje: když má problémy hutní průmysl, tak se potíže přesouvají i na další podniky.

Kdybychom si hráli na státní a soukromé, tak my jako politici máme tu nevýhodu, že i když v regionu působí silné soukromé podniky, tak všechny případné problémy jako nezaměstnanost a podobně, musíme pak řešit my. Na celém prodeji nám záleží o to více, že OKD, které je s činností AMO propojeno, bylo převzato státem.

Z těchto důvodů je nanejvýš nutné, aby se stát prodejem zabýval a snažil se uměřenými právními způsoby do procesu penetrovat. To také děláme. Vytvořili jsme pracovní skupinu, která je složená z pracovníků této huti a mých poradců, jsem tam i já. Zkoordinovali jsme kroky s odborovými organizacemi. Zatím běží výměna informací na takové úrovni, jak bychom si představovali. Byli bychom rádi, kdyby tomu tak bylo i dál. Je jasné, že čím více to půjde do procesu samotného prodeje, tak narazíme i na obchodní tajemství a podobně. Bude to komplikovanější.

Co přesně chcete v souvislosti s prodejem po Evropské komisi?

Postupně oslovujeme všechny komisaře, kteří jsou do věci zapojeni. Ti o situaci v AMO komunikují i mezi sebou. A co po nich chceme? Nejsme schopni proces ovlivnit: zrychlit, zpomalit ani zastavit. Informovali jsme ale AMO o tom, že nás budou velmi zajímat podmínky prodeje. Půjde o prodej na cenu? A je AMO i EK úplně jedno, jestli přijde partner, který se rozhodne, že dá nejvyšší cenu, a další okolnosti budou neznámé?

Může se totiž jednat o spekulativní kapitál. Například v Ostravě to byl ruský kapitál, který koupil Heavy Machinery Vítkovice. Dopadlo to bledě. Válcovna se odstavila a pouze se přivezly trámy z Ukrajiny, které se přecertifikovaly. Využili jen toho, že je fabrika na území EU. Propustilo se kolem pěti set lidí.

AMO jich zaměstnává sedm a půl tisíce. Navíc je na ně navázáno tři krát tolik skrze další dodavatelské firmy, plus už zmiňované OKD. Kdyby došlo k situaci se spekulativním kapitálem, tak byste v regionu najednou pustili do oběhu dvacet tisíc nezaměstnaných lidí. To by byla velká rána. V Evropské komisi tomu rozumí. Mají podobné zkušenosti z Itálie.

Jak by tedy mohli případně zasáhnout?

To je na tom právě to dobré, že můžeme s komisaři komunikovat a ptát se jich, jak by v případě podezření zasáhli. Říkají nám, že situaci mapují, a kdyby k tomu došlo, tak by prodej zastavili. Zatím jsme se nedobrali úplného konce jednání. EK dává dohromady soupis podmínek pro prodej, které požaduje po AMO. Ještě bude následovat řada jednání, na kterých si toto ujasníme. Pro nás je nyní nejdůležitější to, že jsme navázali kontakt.

Co byste jako ministr chtěl, aby na seznamu figurovalo? Už zmiňované udržení zaměstnaneckých míst?

Pří vší ústě k AMO si myslím, že se nám povedlo dát jasně najevo, že nám prodej není lhostejný, že o něm chceme být informováni. Oni toto přijali. Myslím, že našim požadavkům rozumí. Ještě jsem to nyní „přibili“ přes Evropu, aby viděli, že i tam se dokážeme domluvit. AMO věříme, ale i tak se snažíme komunikovat se stejnými komisemi a lidmi jako oni.

Předběžní zájemci měli být známi do konce května. Kdo mezi nimi je?

Zatím známe jednoho, který problesknul tiskem, a tím jsou Třinecké železárny (TŽ).

Ale vy jste tedy přesvědčen, že mají seriózní zájem?

Já to vnímám tak, že to myslí vážně, že to není plácnutí do vody. Já za sebe jako za někoho, kdo v regionu žije, bych byl rád, kdyby TŽ byly za seriózního zájemce brány i z druhé strany. A kdyby to dopadlo. TŽ dlouhodobě působí v regionu. Nejen že firma prosperuje, ale seriózně se chová i k okolí. Velké finanční prostředky věnovaly na různé aktivity, a to i do ekologie a zařízení. Chovají se tedy odpovědně vůči životnímu prostředí. Byla by tu velká míra pravděpodobnosti, že v tom budou i pokračovat.

Toto řešení preferuje i prezident Miloš Zeman nebo premiér v demisi Andrej Babiš. Existují kromě TŽ ještě nějací další zájemci?

My zatím od AMO nemáme žádnou další informaci. Další schůzka s nimi bude 12. června. Už na začátku příštího týdne ale budeme chtít vědět, kdo je mezi zájemci.

Před časem jste uvedl, že v případě, kdy by se nepřihlásil žádný seriózní zájemce, tak by mohl AMO koupit stát. Jak se na tuto možnost díváte dnes?

Angažmá státu je podle mě správné. Tento návrh padal od odborářů ještě předtím, než TŽ projevily zájem. Obávaly se toho, co bude, když se nepřihlásí nikdo. AMO by se zadrhl prodej. V takovém případě by stát mohl odlehčit situaci, koupit huť a provázet ji s OKD. Některými lidmi to může být kritizováno jako zestátnění. Stát jednou něco prodal a teď se k tomu vrací. Logiku by to ale mělo. Stát si musí vyhodnotit, co by ho to stálo a zda se vyplatí zasáhnout.

Udělali jste si už takovou analýzu?

Představu určitě máme. A nyní budeme prodej sledovat i proto, abychom viděli, jak se naše představa liší od té reálné. Nabídky nebudeme znát nabídky přesně, ale uvidíme, kde se budou pohybovat.

V Bruselu jste mluvili také o čerpání fondů.

Ano, jednalo se o využití tzv. uhelné platformy. Regiony postižené restrukturalizací těžkého průmyslu budou moct využít finančních prostředků. Ty Evropa nebude generovat jako nové, ale uvolní je z dotací na vysokorychlostní internet, které nejsou cele vyčerpané. V našem případě by směřovaly do tří krajů: Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského. Má se jednat o podporu podnikatelských zón, brownfieldů nebo veškerého alternativního podnikání, které pomůže zachovat přiměřenou zaměstnanost v kraji a posune ho z dlouhodobého hlediska. EK už jsme se ptali na přesný harmonogram.

Kdy by se tady dalo čerpat?

Myslím, že už koncem tohoto roku. S rezervou řekněme od 1.1.2019.

Kdo by žádal?

Přímo kraje.

S Evropskou unií jste řešil ještě další důležité téma, kterým je operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Tomu EU pozastavila čerpání kvůli vysoké chybovosti. Peníze jdou dnes z národních zdrojů. Kam se vaše jednání posunula?

Monitorovací výbor zasedal 21. až 22. 5. v Ostravě, další bude na podzim tohoto roku. Zajímal se o náš akční plán, to znamená nápravná opatření, která jsme poměrně rychle dali dohromady. Je tam celá řada kroků jako například využití finančních prostředků pro jiný rozměr firem. Stále se apelovalo na malé a střední firmy. Nyní se zjistilo, že se vyplatí podporovat i velké. Monitorovací výbor akční plán posvětil.

I odstranění vad odsouhlasil jako relevantní. Je tu velká pravděpodobnost, že pokud se ukáže, že to funguje i v praxi, tak by od září tohoto roku mohla být odmrazena ztráta certifikace našich programů.

Už v červenci chcete vypsat nové výzvy.

Ano, pozitivní je to, že byla potvrzena šarže 17,5 miliard korun, na kterou bychom měli nyní výzvy začít vypisovat.

Budete se snažit přesvědčit zástupce EK, aby mohly jít do tohoto operačního programu i finance nevyčerpané v rámci fondů na vysokorychlostní internet?

Jedná se o částku 14 miliard korun. Na tuto prioritu zatím čerpáno nebylo. Trápíme se na několika frontách. Tou první je komunikace s těmi, kdo nebyli nadšení a byli strůjcem neúspěchu programu, tedy operátory. Celkem chápu, že operátoři nechtěli čerpat, protože nebyla dobře vykomunikovaná tzv. bílá místa, a tedy to pro ně nebylo zajímavé. Táhnout optické kabely do vesnic o sto obyvatelích nedává pro firmy smysl.

Otevření komunikace s operátory je poměrně zdlouhavá záležitost. My jsme to udělali v únoru, vysvětlili jsme si, že nechceme bourat jejich byznys, že smysl celého projektu bylo podpořit to, co nemá pro operátory běžně návratnost. Řekli jsme jim, ať z toho nemají strach a neházejí vidle do něčeho, co může fungovat.

Zdá se, že jsme se snad pochopili a podaří se nám lépe naspecifikovat to, co nazýváme – teď už -„bílá místa“. Pokrýt je znamená tak kolem 1,5 miliardy korun. Potom jsou tu projekty, které mají jednotlivé obce, města a kraje. Například jde o digitální propojení jejich nemocnic. To už není tak jednoduché, protože municipality tuto věc nemohou udělat jen tak. Podléhá notifikaci EK.

Naštěstí pro nás neexistují problémy v čerpání na vysokorychlostní internet jen v ČR. Z podobných důvodů to drhne i na dalších místech EU. Nyní se Evropa zabývá tím, jestli celý program nepřehodnotí. Když my přijdeme s myšlenkami, které pak použije i Evropa, tak se nám budou lépe prosazovat.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.