Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Indie chtěla prodat rodinné stříbro. Místo toho přišlo fiasko, předlužené aerolinky nikdo nechce

Indie chtěla prodat rodinné stříbro. Místo toho přišlo fiasko, předlužené aerolinky nikdo nechce

Měl to být velkolepý prodej významné státní společnosti s nedozírným potenciálem, stalo se z toho však ekonomické fiasko. Indické vládě se nepodařilo sehnat ani jednoho potenciálního investora, který by měl zájem o vstup do národní letecké společnosti Air India. Dost možná i proto, že vláda po zájemcích žádala, aby si nový majitel přisvojil rovněž dluhy společnosti ve výši 5 miliard dolarů.

Prodej Air India byl pro indickou vládu jednou z hlavních ekonomických priorit letošního roku. Nyní přišlo fiasko. Jak vyplynulo z již jednou posunuté uzávěrky přihlášek na konci tohoto týdne, předluženou leteckou společnost nikdo nechce, píše zpravodajský server CNN

„Byli jsme informováni naším transakčním poradcem o tom, že žádná společnosti o strategickou investici do Air India neprojevila zájem,“ přiznal na twitteru indický úřad pro civilní letectví.

Nezájem investorů však rozhodně neznamená, že by pro ně indické národní aerolinky nebyly lákavým cílem. Air India má v miliardové zemi 17procentní podíl na mezinárodních letech a během loňského roku přepravily aerolinky 19 milionů pasažérů. Analytici navíc očekávají, že indický letecký trh se během deseti let stane třetím největší na světě. Problém byl v nesmyslně přísně nastavených podmínkách prodeje. Přitom je především v zájmu vlády, aby se vhodný ženich pro problémové aerolinky našel co nejrychleji.

Nastavené podmínky transakce tomu však neodpovídaly. Vláda požadovala, aby nový vlastník 76procentního podílu společnosti převzal i podstatnou část dluhu firmy – pět z celkových sedmi miliard dolarů. Letecké centrum pro asijsko-pacifický region (CAPA) navíc upozornilo, že firma během příštích dvou let vytvoří ztrátu dalších dvou miliard dolarů. Mezi podmínkami pak bylo i to, že Air India musí zůstat samostatnou značkou a její operace tak tak nemohou být rozředěny do jiných aerolinek či nutnost investice v součinnosti s lokálním partnerem, který by měl ve společném podniku většinový podíl. Když pak aerolinky IndiGo vyjádřily předběžný zájem o mezinárodní lety firmy, vláda tento návrh odmítla - chce se zbavit aerolinek v jednom balíku.

Analytici se nicméně shodují, že vláda nejspíše bude muset nabídku prodeje učinit pro investory podstatně lákavější. V opačném případě totiž riskuje podobný scénář, jako v roce 2012. Tehdy vláda musela do aerolinek nalít 4.5 miliardy dolarů, aby zachovala jejich provoz.

„Pokud se nyní nepodaří divestici uskutečnit, tak aerolinky nejspíše budou muset ukončit činnost. Tedy pokud vláda nebude chtít použít další peníze daňových poplatníků na záchranu firmy,“ uvedla v prohlášení CAPA.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1