Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Investoři už letos zadali zakázky za bezmála 90 miliard, oproti loňsku je to dramatický růst

Investoři už letos zadali zakázky za bezmála 90 miliard, oproti loňsku je to dramatický růst

Veřejní investoři v Česku zadali do konce května stavebním firmám 2320 zakázek za 87,7 miliardy korun. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 82 procent, počet se zvýšil o 13 procent. Letošní květen byl se zadanými 23,2 miliardy korun nejúspěšnějším měsícem od začátku roku 2016. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla inženýrská společnost ÚRS Praha.

Hodnota zadaných zakázek na pozemní stavby do konce května meziročně vzrostla o tři pětiny na 20,3 miliardy korun. Na inženýrské stavby, tvořené hlavně dopravní infrastrukturou, se hodnota zadaných zakázek zvýšila o 90 procent na 67,4 miliardy korun. Průměrná velikost zakázky byla 37,8 milionu korun, meziročně o tři pětiny více.

Miliardu korun překročilo od začátku roku 12 zakázek, z toho tři v květnu. Největší byla modernizace trati Sudoměřice - Votice za 5,3 miliardy korun. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ji zadala firmě OHL ŽS. Druhou největší zakázkou byla optimalizace traťového úseku Praha-Hostivař - Praha hlavní nádraží za 4,22 miliardy korun. SŽDC ji zadala sdružení firem Metrostav, Swietelsky Rail CZ a SMP CZ. Třetí byla výstavba úseku dálnice D35 mezi Časy a Ostrovem za 3,91 miliardy korun. Tuto zakázku zadalo Ředitelství silnic a dálnic pro sdružení firem Eurovia, Metrostav a Swietelsky stavební. Loni veřejná správa zadala celkem 14 miliardových zakázek.

Veřejnou zakázku na stavební práce do konce května získalo 1083 firem. Největší objem patřil společnosti OHL ŽS, které veřejná správa zadala 15 zakázek za 5,67 miliardy korun. U dalších osmi tendrů za 0,89 miliardy korun bude mít společnost podíl díky účasti ve sdružení s jinými firmami.

Hodnota nově vypsaných zakázek meziročně vzrostla o sedm procent na 54,2 miliardy korun. Zatímco objem zakázek v pozemním stavitelství meziročně vzrostl o čtyři pětiny, v inženýrském stavitelství o 14 procent klesl. Na stavby dopravní infrastruktury se snížil dokonce o 38 procent. "Růst hodnoty zadaných zakázek signalizuje oživení stavebnictví a růst stavební produkce pro veřejný sektor v letošním roce. Ovšem pokles vypsaných zakázek u staveb dopravní infrastruktury je i s ohledem na nízkou meziroční srovnávací základnu nepříznivá zpráva pro vývoj dopravního stavitelství," uvedla ředitelka úseku inženýrské činnosti ÚRS Praha Petra Lupíšková.

Veřejné zakázky měly v roce 2016 na celkových tržbách stavebních firem podle Českého statistického úřadu podíl 32,6 procenta, což bylo nejméně od roku 1996. Naopak nejvíce to bylo v roce 2002 (55,1 procenta).

Podle údajů ČSÚ do konce dubna stavebnictví meziročně vzrostlo o 10,5 procenta. Pozemní stavitelství stouplo o 12,5 procenta, inženýrské o tři procenta. Podle některých analytiků by stavebnictví mohlo letos vzrůst téměř o desetinu. Loni vzrostlo o 3,3 procenta.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1