Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Investoři už letos zadali zakázky za bezmála 90 miliard, oproti loňsku je to dramatický růst

Investoři už letos zadali zakázky za bezmála 90 miliard, oproti loňsku je to dramatický růst

Veřejní investoři v Česku zadali do konce května stavebním firmám 2320 zakázek za 87,7 miliardy korun. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 82 procent, počet se zvýšil o 13 procent. Letošní květen byl se zadanými 23,2 miliardy korun nejúspěšnějším měsícem od začátku roku 2016. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla inženýrská společnost ÚRS Praha.

Hodnota zadaných zakázek na pozemní stavby do konce května meziročně vzrostla o tři pětiny na 20,3 miliardy korun. Na inženýrské stavby, tvořené hlavně dopravní infrastrukturou, se hodnota zadaných zakázek zvýšila o 90 procent na 67,4 miliardy korun. Průměrná velikost zakázky byla 37,8 milionu korun, meziročně o tři pětiny více.

Miliardu korun překročilo od začátku roku 12 zakázek, z toho tři v květnu. Největší byla modernizace trati Sudoměřice - Votice za 5,3 miliardy korun. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ji zadala firmě OHL ŽS. Druhou největší zakázkou byla optimalizace traťového úseku Praha-Hostivař - Praha hlavní nádraží za 4,22 miliardy korun. SŽDC ji zadala sdružení firem Metrostav, Swietelsky Rail CZ a SMP CZ. Třetí byla výstavba úseku dálnice D35 mezi Časy a Ostrovem za 3,91 miliardy korun. Tuto zakázku zadalo Ředitelství silnic a dálnic pro sdružení firem Eurovia, Metrostav a Swietelsky stavební. Loni veřejná správa zadala celkem 14 miliardových zakázek.

Veřejnou zakázku na stavební práce do konce května získalo 1083 firem. Největší objem patřil společnosti OHL ŽS, které veřejná správa zadala 15 zakázek za 5,67 miliardy korun. U dalších osmi tendrů za 0,89 miliardy korun bude mít společnost podíl díky účasti ve sdružení s jinými firmami.

Hodnota nově vypsaných zakázek meziročně vzrostla o sedm procent na 54,2 miliardy korun. Zatímco objem zakázek v pozemním stavitelství meziročně vzrostl o čtyři pětiny, v inženýrském stavitelství o 14 procent klesl. Na stavby dopravní infrastruktury se snížil dokonce o 38 procent. "Růst hodnoty zadaných zakázek signalizuje oživení stavebnictví a růst stavební produkce pro veřejný sektor v letošním roce. Ovšem pokles vypsaných zakázek u staveb dopravní infrastruktury je i s ohledem na nízkou meziroční srovnávací základnu nepříznivá zpráva pro vývoj dopravního stavitelství," uvedla ředitelka úseku inženýrské činnosti ÚRS Praha Petra Lupíšková.

Veřejné zakázky měly v roce 2016 na celkových tržbách stavebních firem podle Českého statistického úřadu podíl 32,6 procenta, což bylo nejméně od roku 1996. Naopak nejvíce to bylo v roce 2002 (55,1 procenta).

Podle údajů ČSÚ do konce dubna stavebnictví meziročně vzrostlo o 10,5 procenta. Pozemní stavitelství stouplo o 12,5 procenta, inženýrské o tři procenta. Podle některých analytiků by stavebnictví mohlo letos vzrůst téměř o desetinu. Loni vzrostlo o 3,3 procenta.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1