Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Investorská víza netáhnou, půl roku po jejich zavedení se ukazuje bolestný nezájem. Víme proč

Investorská víza netáhnou, půl roku po jejich zavedení se ukazuje bolestný nezájem. Víme proč

Černé obavy odborníků se potvrdily. O investorská víza, která do České republiky měla přitáhnout zahraniční kapitál a povzbudit zaměstnanost, není vůbec žádný zájem. Hlavním důvodem jsou tvrdě nastavené podmínky, které patří v evropském kontextu k těm nejpřísnějším.

Plány politiků byly snad až příliš růžové. Bylo to v polovině srpna, kdy tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s velkou pompou oznámil zavedení takzvaných investorských míst. Tedy možnost pro investory ze zemí mimo Evropskou unii, jak se v Česku dostat k povolení k dlouhodobému pobytu skrze investice. 

Po téměř půl roku fungování programu jakoby po něm ale neštěknul ani pes. „Dosud žádná žádost o dlouhodobý pobyt za účelem investování podána nebyla,“ potvrzuje Hana Malá z ministerstva vnitra. Důvod? Podle všeho brutálně nastavené podmínky, které může splnit jen málokdo. Zákon totiž investorům ukládá proinvestovat 75 milionů korun a vytvořit dvacet pracovních míst.

„Česká republika nejde investorům naproti,“ hodnotí tuto investiční pobídku Štěpán Křeček, hlavní ekonom finanční společnosti BH Securities. „Podmínky investorských víz jsou nastaveny tak nepřátelsky, že se nám investoři vyhýbají obloukem. Je pro ně daleko snazší investovat v jiných zemích střední Evropy či dokonce na dražších západních trzích.“

Křeček jen obnažuje realitu. Okolní evropské státy nabízejí privilegium trvalého pobytu jen za fragment nákladů požadovaných českou vládou. V Lotyšsku či Řecku je takovýto pobyt k mání za investici 250 tisíc eur (6.25 milionu korun), v Portugalsku a Španělsku za 500 tisíc eur (12.5 milionu korun) a v Německu za milion eur (25 milionů korun).

„Česká republika je relativně malý trh s nedostatkem pracovních sil a specifickým jazykem. Tyto nevýhody musíme kompenzovat, jinak nové investory budeme lákat jen těžko,“ apeluje Křeček.

Přísné podmínky se ale nelíbí třeba ani Hospodářské komoře, která při připomínkování zákona navrhovala limit investic 15 milionů korun. „Už od počátku jsme poukazovali na přílišnou restriktivitu podmínek nastavených vládou,“ říká pro server INFO.CZ Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.

„Je-li pravdou, že za celou dobu platnosti nařízení nejenomže nebylo vydáno žádné „investorské“ vízum, ale ani nikdo o takové vízum nepožádal, dokládá to oprávněnost naší skepse. Samozřejmě, je třeba vzít v potaz i objektivní situaci na českém trhu práce.“

Minčič zdůrazňuje, že česká ekonomika nyní funguje nad svým potenciálem a může se chlubit i rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti. Právě nesnáze při shánění kvalifikovaného personálu přitom mohou být jednou z dalších z překážek, proč se na instrument investičních víz zatím nepodařilo žádného investora nalákat.

„Pevně však věříme, že existuje reálná šance na změnu nastavených podmínek. Tak, jak se Babišova vláda v tomto týdnu pragmaticky a přitom razantně postavila k rozšíření řízeného náboru zahraničních zaměstnanců, jistě dokáže přijít i s liberálnějším nastavením podmínek pro nábor investorů,“ dodává ředitel HK.

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest argumentuje, že program cílí především na větší ryby. „Výše částky 75 milionů s podmínkou vytvoření nejméně 20 nových pracovních míst je nastavena s cílem přilákat do České republiky vyšší investice. Jde o nižší závazek, než je tomu u investičních pobídek a pokud žadatel nesplňuje podmínky pro investorské vízum, je možné zažádat o dlouhodobé vízum za účelem podnikání," říká pro INFO.CZ ředitel odboru řízení investičních projektů CzechInvestu Pavel Chovanec. 

I přesto je však potřeba, aby v síti českých investorských víz uvízly alespoň nějaké ryby. Jinak by byla existence sítě zbytečná. Například Portugalci ve druhé dekádě na svůj program víz pro investory nalákali průměrně dva zájemce denně

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1