Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jákl začíná točit Jana Žižku. Nejdražší film české kinematografie má rozpočet půl miliardy korun

Jákl začíná točit Jana Žižku. Nejdražší film české kinematografie má rozpočet půl miliardy korun

 Historický film Petra Jákla Jan Žižka má rozpočet půl miliardy korun, což z něj činí dosud nejdražší film české kinematografie. Režisér a producent říká, že chce příběhem o mladých letech Jana Žižky natočit velkou filmovou podívanou, ale chce se také držet historických fakt. Tam, kde chybí, plánuje reálie doplnit fikcí. Na tiskové konferenci dnes představil protagonisty svého snímku, který plánuje osm let a v pondělí ho začne natáčet.

„Není třeba zřejmé, o které oko Žižka přišel, při studiu pramenů se píše z poloviny o pravém, z poloviny o levém,“ řekl dnes ČTK a Českému rozhlasu. Zda bude ve filmu Žižka už jednooký, se zatím nerozhodl. Film se bude točit v barrandovských ateliérech, ale také v mnoha českých lokacích, na středověkých hradech a dalších místech spjatých s historií.

„Jsem nadšený z toho, že se tenhle projekt dal nakonec do kupy. Plno lidí na něm pracovalo dlouho, dnes už je to nějakých osm let. Jsem nadšený a pořád nemohu věřit tomu, že mám takhle úžasné herce vedle sebe, další jsou na cestě,“ řekl Jákl. Uvedl, že scénář měl desítky verzí. Film vzniká na základě scénáře Marka Dobeše a Michala Petruše, pod definitivní verzí scénáře je podepsán sám Jákl. Historickým poradcem filmu je Jaroslav Čechura.

„Zůstali jsme v tom, že je o mladém Žižkovi, což mě jako téma zaujalo. Je to něco jiného než husitské války, které již kdysi byly natočené, Pro mě období jeho mládí je zajímavější, protože to je zrod bojovníka,“ řekl.

„Za osm let jsem musel sehnat, protože to zároveň produkuji, i peníze. Začali jsme s rozpočtem na 80 milionech korun před lety, před třemi lety jsme zvýšili rozpočet na 300 milionů, což už se mi zdálo úplně mimo, ale také se to podařilo sehnat. A dneska už jsme skoro na půl miliardě, což už je mimo moje chápání,“ popisuje rostoucí nároky na výpravný snímek s historickými kostýmy a bojovými scénami, které se mu ale daří naplňovat.

Spolu s dříve představenými protagonisty svého snímku, především americkým hercem Benem Fosterem, který ztvární titulní roli, dnes Jákl představil další herce. Hlavní ženskou roli bude hrát australská herečka Sophie Loweová. Bratra hlavního hrdiny ztvární anglický herec William Moseley, známý především z trilogie Letopisy Narnie.

Po boku Fostera se ve filmu objeví dvojnásobný držitel Oscara, britský herec Michael Caine, který ztvární pravou ruku krále Václava IV. Ve filmu bude hrát také německý herec a režisér Til Schweiger. Z českých herců se ve filmu objeví Ondřej Vetchý, Marek Vašut či Jan Budař.

Foster dnes novinářům řekl, že cítí jako čest ztvárnit osobnost Jana Žižky. „Scénář byl velice univerzální a velice specifický, bylo to téma, s nímž se každý může ztotožnit,“ řekl Foster.

Jákl s uvedením filmu do kin počítá v roce 2020. Film Jan Žižka bude spolu s Jáklem produkovat hollywoodský producent Cassian Elwes, který stojí za desítkami známých filmů, jako je například Klub poslední naděje.

Jákl, autor hororu Ghoul a thrilleru Kajínek, dnes uvedl, že castingy na film trvaly čtyři roky a zúčastnilo se jich na 4000 lidí, ve filmu nakonec bude hrát kolem 250 lidí.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1