Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánská nejistota byznysu nesvědčí. Jedna banka už se stěhuje pryč, druhá to zvažuje

Katalánská nejistota byznysu nesvědčí. Jedna banka už se stěhuje pryč, druhá to zvažuje

Pátá největší španělská banka Banco Sabadell se rozhodla přesunout své právní sídlo z Katalánska do provincie Alicante. Informoval o tom dnes list El País. Španělská vláda podle zdrojů agentury Reuters v pátek schválí dekret, jenž podobné přesuny usnadní. Tento vývoj by mohl mít negativní dopad na finanční situaci Katalánska, které se nyní chystá vyhlásit nezávislost.

List Financial Time s odvoláním na své zdroje informoval, že společnost Caixabank, která je třetí největší bankou ve Španělsku, zváží přesun svého právního sídla mimo Katalánsko v případě, že regionální vláda vydá jednostranné prohlášení nezávislosti.

Banco Sabadell na dnešek kvůli projednání možného přesunu právního sídla svolala mimořádné zasedání správní rady. Podle španělské agentury Europa Press se vedení dohodlo, že právní sídlo bude přesunuto do Alicante, ale fyzické ústředí banky zůstane v katalánské Barceloně. Banka se tak prý snaží ochránit zájmy svých zákazníků a zajistit si právní ochranu ze strany Evropské centrální banky (ECB).

V pátek bude podle agentury Reuters o možném přesunu právního sídla mimo Katalánsko jednat také Caixabank. Chystaný dekret centrální vlády je údajně ušit na míru právě pro tuto banku, které umožní přesun právního sídla z Katalánska bez svolání valné hromady akcionářů, jež pro takovýto krok vyžadují stanovy. "Vláda pracuje na změně zákona, aby již nebylo zapotřebí svolání valné hromady, které by zbrzdilo změnu právního sídla v případě mimořádných okolností," uvedl jeden ze zdrojů.

Caixabank je podle zdrojů listu Financial Times znepokojena tím, že vyhlášení nezávislosti, které by mohlo přijít už příští týden, vyvolá zásah centrální španělské vlády, destabilizuje region a město. "Peníze a strach nejdou dohromady," řekl listu zdroj, který je informován o situaci v bance.

Rozhodnutí Caixabank opustit Barcelonu by mohlo znamenat pro Katalánsko šok. Banka a nadace Caixa, která jí kontroluje, mají v regionu mimořádnou silnou ekonomickou a finanční pozici. Jsou i důležitým sponzorem kulturních a sociálních programů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1