Katastrofa se nekoná. Britská ekonomika šlape navzdory obavám z brexitu | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katastrofa se nekoná. Britská ekonomika šlape navzdory obavám z brexitu

Katastrofa se nekoná. Britská ekonomika šlape navzdory obavám z brexitu

Ekonomická katastrofa, o které se mluvilo v souvislosti s odchodem Velké Británie z EU, se zatím nekoná. Ostrovní ekonomice se podle mnoha ukazatelů daří nejvíce od roku 2005. Roste produktivita práce, mzdy i objem zahraničních investic. Londýn však zdaleka ještě nemá vyhráno a skutečný dopad brexitu se projeví až v následujícím desetiletí.

Británie se po letech stagnace vrátila k růstu produktivity práce. Ta meziročně stoupla o 3,4 procenta, což je nejvíce od roku 2005. Ekonomika Spojeného království se přitom v první polovině dekády potýkala se stagnací. Zatímco mezi lety 1950 a 2007 rostla produktivita v průměru o 2,5 procenta ročně, od roku 2010 do roku 2016 byl průměrný růst jen 0,2 procenta.

A nejen to. Do země přitéká více peněz ze zahraničí. Podíl zahraničních investic na HDP je procento nad průměrem pokrizových let. Desetina světových fúzí a akvizicí zahrnovala britské společnosti. Rostou také mzdy a vzhledem k nízké inflaci se očekává zvyšování jejich reálné hodnoty.

Už nyní přitom měla britská ekonomika pociťovat obavy z brexitu. Od vyhlášení výsledků referenda o vystoupení z Evropské unie se objevovaly predikce o masivním exodu firem na kontinent či nižší ochota investovat v Británii. Ničemu takovému však zmíněná čísla nenasvědčují.

„Nenaplňují se černé scénáře, že Velkou Británii čeká v souvislosti s brexitem katastrofa. Ukazatele opravdu naznačují pozitivní vývoj. Nekoná se exodus bank a dobře placených pracovních míst do kontinentální Evropy. Když se podíváme na londýnskou City, motor britské ekonomiky, ta je na tom dobře. Jestli se bude dařit City, je to předpoklad, aby se dařilo ekonomice i po brexitu,“ hodnotí pro INFO.CZ analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Vyhráno ještě není

Kovanda a například i respektovaný britský týdeník The Economist však upozorňují, že oslavy by nyní stále byly předčasné. Důvody růstu produktivity zatím nejsou zcela jasné. Lepšímu výkonu mohla napomoci například celosvětová konjunktura. Navíc růst britského HDP byl pomalejší než v předchozím roce. Ze dvou procent poklesl loni na 1,4 procenta. To je nejmenší číslo ze zemí G7.

Británie také stále těží z přístupu na evropský trh. Součástí EU bude až do příštího března. I po opuštění společenství bude ještě do prosince 2020 platit tzv. přechodné období, kdy by úřady a podniky měly čas přizpůsobit se novým podmínkám. „Skutečný dopad poznáme až po vystoupení a konci přechodného období. Hodnotit budeme moci někdy v letech 2021 a 2022,“ domnívá se Kovanda.

Obchodní modely předpovídají, že v případě, že by Británie ztratila přístup na volný evropský trh, mohly by dlouhodobé ztráty činit až deset procent HDP. I v případě, že by se jí podařilo vyjednat podmínky, jaké má například Norsko, dopady by mohly činit zhruba 2,6 procenta HDP.

„Stále se mohou dostavit negativní aspekty, zejména v oblasti zahraničního obchodu. Bude záležet, jak se Británii podaří navázat a obnovit zóny volného obchodu se silnými ekonomikami,“ konstatuje Kovanda, který však dodává, že je ohledně britské budoucnosti optimistický. Ačkoli si uvědomuje, že Londýn bude muset zdolávat zmíněné překážky a záležet bude i na finálních podmínkách rozchodu z EU. „Británie je stále kolébkou kapitalismu, má kontakty po světě a nahrává ji i angličtina, která je komunikačním jazykem číslo jedna.“

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.