Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kofola kupuje slovenskou „Královnu minerálních vod“. Chce ji oživit a vrátit na výsluní

Kofola kupuje slovenskou „Královnu minerálních vod“. Chce ji oživit a vrátit na výsluní

Nápojářská skupina Kofola kupuje slovenského výrobce minerální vody Kláštorná. Značku chce oživit a vrátit k zákazníkům. Hodnotu akvizice firma nezveřejnila.

Kofola uvedla, že Kláštorná je známá neutrální chutí a pramenem, který splňuje nejnáročnější kritéria na kvalitu minerální vody. Z hlediska složení patří mezi nejkvalitnější zdroje na území Slovenska.

„Do povědomí Slováků se zapsala jako Královna minerálních vod. Kvůli komplikované vlastnické historii si však prošla složitými obdobími a téměř se na ni zapomnělo. Cílem Kofoly je tuto vysoce kvalitní minerální vodu oživit a vrátit tam, kam patří - na stoly spokojených zákazníků,“ uvedla mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová.

V historii Kláštorné vidí Kofola podobnost se svou vlastní historií: Kofola po roce 1989 začala upadat, vytlačovaly ji zahraniční značky a na trhu měla velmi nízký podíl. Poté co značku a recepturu koupila rodina Samarasů, zažila Kofola výrazný vzestup a rozvoj. „Věříme, že stejný příběh zopakujeme i s touto minerální vodou, v níž vidíme výrazný potenciál,“ uvedl provozní ředitel skupiny Kofola René Musila.

Kofola je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů v Evropě. Má sedm výrobních závodů v Česku, Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku a Chorvatsku a zaměstnává více než 2100 lidí, z toho asi 700 v Česku. K výrobkům firmy patří kromě Kofoly ovocné nápoje a sirupy Jupí, dětské nápoje Jupík, energetické nápoje Semtex, nápoje značky Vinea, Chito, Top Topic nebo Citro Cola. Skupina má ve svém portfoliu i minerální vody: pramenitou vodu Rajec, slovinskou minerální vodu Radenska, Vincentku, Evian, minerální vodu Badoit a tradiční lázeňské prameny Bílinská kyselka, Rudolfův pramen a Zaječická hořká voda.

V loňském roce Kofola vytvořila tržby 6,96 miliardy korun. Dosáhla zisku před započtením úroků, daní a odpisů (ukazatel EBITDA) 950,2 milionu korun a provozního zisku 385 milionů korun. Většinovým majitelem skupiny je společnost Aetos patřící rodině Samarasů a ostatním zakladatelům Kofoly (akcionáři René Musila a Tomáš Jendřejek). Aetos vlastní 68 procent akcií.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232