Koronakrize: Ženy nemusí pomáhat jen šitím roušek | info.cz

Články odjinud

Koronakrize: Ženy nemusí pomáhat jen šitím roušek

Koronakrize: Ženy nemusí pomáhat jen šitím roušek
 

Linda Štucbartová je česká podnikatelka, která před vstupem do byznysu vystudovala hebrejštinu na Oxfordu nebo vedla Diplomatickou akademii MZV. Její vášní je izraelská, nejen byznysová kultura, kterou se snaží originálním způsobem zprostředkovat českým podnikatelkám a podnikatelům, mimo jiné prostřednictvím své práce v Česko-Izraelské smíšené obchodní komoře, kde vede sekci pro digitální ekonomiku a obchod. Přinášíme její zápisky o tom, jak produktivně využila období koronavirové karantény.

S ohledem na to, že pandemie mne připravila o většinu lektorského i konzultačního businessu, využila jsem tento čas k podpoře skupiny Klubu svobodných matek, podpořila propojování různých expertů z Izraele a České republiky a v neposlední řadě přispěla k popularizaci aktivit Česko-izraelské obchodní komory (ČISOK) v souvislosti s tématem Izrael jako Start-Up Nation.

Pomoc

Mnozí šili roušky, já jsem ovšem ve třetí třídě nezvládla ani jehelníček. Tak jsem se přidala k pomoci matkám samoživitelkám. Novinářka Nora Fridrichová, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá, upozorňuje na skutečnost, že skupina rodičů samoživitelů je u nás poměrně rozsáhlá – jedná se o 200 000 rodin, jejichž hlavní živitel většinou pracuje na DPP nebo DPČ. Více než měsíc trvalo vládě schválení kompenzačního bonusu i pro tuto skupinu.

Polovina rodin má rozpočet 20 000 Kč na měsíc, třetina pouze 10 000 Kč. Najednou se tyto zranitelné rodiny ocitly bez příjmů. Zároveň se musely vypořádat s nástrahami on-line vyučování. Mnohé děti tak zůstaly bez kontaktu se školou a ostatními vrstevníky. Jako matka dvou dospívajících dětí jsem si uvědomila, jaké nároky on-line vyučování začalo klást na naši domácnost, a to mám štěstí, že manžel se věnuje ICT. Každé dítě potřebovalo počítač, wifi nestíhala a tiskárna po pár dnech zátěžového provozu odešla do věčných lovišť. A teď si podobnou situaci promítněte z pohledu nízkopříjmové rodiny v odlehlé lokalitě. Nejdříve jsem se soustředila na předávání použitých notebooků, stolních počítačů či tabletů. Následně přišly na řadu mobilní telefony. S postupující krizí mnohé matky začaly řešit, zda, popřípadě kde koupí funkční telefon a kde zároveň vezmou peníze na jídlo a nájem. Stále existují rodiny, které dosud nedostaly slíbené peníze z ošetřovného. Mimochodem, zkoušeli jste si sami podat žádost? Uspěli jste napoprvé? Bez scanneru? Bez datové schránky? A jak si opatříte potvrzení, že škola je zavřená, v době, kdy byly zavřené všechny školy a počítačové dovednosti nepatří mezi Vaše silné stránky? Po elektronice přišlo na řadu zasílání oblečení či hraček, své příjemce našly i dětské brýlové obroučky. Šetřit se muselo všude, velkým problémem však bylo, že byly dlouho zavřené i obchody či tradiční místa zásilkovny. Často tedy nebyla hodnota daru pouze v podobě poskytnuté věci, ale zejména v jejím odeslání a doručení konkrétní příjemkyni. Tato pomoc mne naučila hodně nejen o skutečném stavu jedné opomíjené sociální skupiny. S digitalizací je nutné začít na úrovni státu nikoliv v podobě dalších koncepčních dokumentů, ale v každodenní praxi při styku s úřady. Různé strategie by následně měly brát v úvahu i počítačovou gramotnost různých skupin ve společnosti a snažit se ji zvýšit. A do třetice – on-line vzdělávání není o zasílání úkolů emailem žákům a jejich rodičům, ačkoliv tento postup v mnoha školách týdny převládal.

Propojování

S ohledem na podobný průběh pandemie v České republice a v Izraeli se Česko-Izrelská smíšená obchodní komora (ČISOK), kde vedu sekci pro digitální ekonomiku a obchod, aktivně snažila propojit možné zainteresované experty, poradce či politiky ohledně předávání best-practice a sdílení efektivních postupů v rámci boje s pandemií. Šlo zejména o postupy v rámci plošného testování, e-Health či konkrétní bilaterální spolupráci v rámci vědy a výzkumu. Díky Tomáši Jelínkovi, zmocněnci za e-Health v ČISOKu, a Delaně Mikolášové z velvyslanectví v Tel Avivu za spolupráci. Těším se, že Česko-izraelské inovační dny v Liberci a v Olomouci na podzim dále posunou konkrétní projekty a podpoří další posun v oblasti e-Health a telemedicíny. Otázkou zůstává, nakolik budeme ochotni přijmout osvědčené postupy či nakolik budeme opět plýtvat časem, energií a finančními prostředky na znovuobjevování kola v podobě známé české cesty.

Popularizace

Veškeré aktivity spojené s přednášením se přesunuly do on-line světa. A tak jsem měla možnost vyzkoušet Zoom, Click, MS Teams, Skype pro firmy, Slack a mnohé další aplikace. S ohledem na to, že většina informací byla v médiích negativních, rozhodla jsem se zaměřit se na výhledy do budoucnosti, blízké i vzdálené. Pro vzdělávací platformu EPALE jsem na základě marketingové metodiky Dr. Sharon Tal Itzkovich z Technionu připravila seminář Plán B aneb jak přemýšlet o alternativách. Bohužel pandemie nám nedovolila pořádně oslavit ani 30. výročí opětovného navázání Československo-izraelských vztahů, ani 72. výročí existence Státu Izrael. Díky vedení ČISOKu, se podařilo zorganizovat webinář na téma Izrael jako Start-Up Nation, kde jsem měla možnost hovořit nejen o izraelském unikátním start-upovém ekosystému, ale i o aktivitách Komory. Naše know-how rádi poskytneme a bude přínosem, pokud tato forma bude více využívána k informování širší veřejnosti o činnostech Komory či setkávání s inspirativními osobnostmi na dálku.

Rovněž jsem se věnovala mentoringové podpoře různých inovativních projektů, ať již v rámci studentského hackathonu nebo projektu Hack the Crisis CZ, který spadá pod CzechInvest.

V rámci působení v Radě pro komercializaci Univerzity Karlovy jsem posuzovala tři projekty, které budou podpořeny v rámci speciální výzvy pro hledání řešení v souvislosti s Covidem-19.

A samozřejmě s kolegou Jiřím Schlangerem jsme začali připravovat další setkání sekce Věda, výzkum a inovace již v červnu, protože krize ukázala, že budoucnost patří právě aplikovanému výzkumu a úzká spolupráce vědy s businessem je naprosto zásadní.

V rámci mezinárodní spolupráce s Izraelem jsem se věnovala podpoře mezinárodního EdTech summitu o nových formách vzdělávání, který proběhne virtuálně počátkem července. Dále pomáhám s organizací konference organizace El Ha Lev, která se zabývá aktivní sebeobranou pro dívky i chlapce (Empowered Self Defense), jež se uskuteční v březnu 2021 v Praze. Její unikátní koncept je založený na kombinaci asertivních komunikačních dovedností a fyzické obrany. A do třetice na základě nabídky Prof. Dafny Kariv sháním vhodnou partnerskou instituci na rozjezd virtuálního akcelerátoru propojujícího ženy ve start-upech z České republiky a Izraele.

Pomoc podnikatelům a SMEs v Čechách?

Většinu svých aktivit jsem vykonávala v režimu pro bono, neboť jsem přesvědčena o jejich společenské prospěšnosti. Být podnikatelem pro mne znamená potřeba vytvářet hodnotu, ať jsou podmínky jakékoliv. O to více mne mrzelo, jak současná vláda přistupovala k podpoře a využití výrobků a služeb českých podniků a podnikatelů. Pouhých proklamací, že právě podnikatelé a malé a střední podniky tvoří páteř české ekonomiky, se totiž rodiny, v nichž podnikají oba manželé, moc nenají. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud