Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Koruna patří k nejstabilnější měnám v regionu. Jeden z důvodů, proč Češi nechtějí euro

Koruna patří k nejstabilnější měnám v regionu. Jeden z důvodů, proč Češi nechtějí euro

Podle analytiků je česká koruna jedna z nejstabilnějších a nejsilnějších měn ve středoevropském regionu. Od roku 1993 posílila vůči dolaru z 29 korun za dolar v červnu 1993 na současných 20,32 Kč/EUR. Když česká měna vznikla, obchodovala se proti tehdy ještě neexistujícímu euru v hypotetickém kurzu 34,50 Kč/EUR. Dnešní kurz koruny je kolem 25,20 Kč/EUR. Uvedl to ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Od zavedení eura v lednu 2002 koruna posílila proti jednotné evropské měně o zhruba 27 procent. V roce 2002 se začala obchodovat kolem 32 Kč za euro, v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR a poté v půlce roku 2008 krátce posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu.

Ve čtvrtek to bude 25 let od měnové odluky, kdy v Česku a na Slovensku začaly platit samostatné národní měny.

"Kolísání koruny v čase bylo proti dalším středoevropským měnám menší, což odpovídalo rozumné makroekonomické politice, která byla v Česku udržována společnou snahou ČNB a vlád bez ohledu na jejich barvy," uvedl Sobíšek. Odlišností koruny proti dalším středoevropským měnám bylo podle něj také její nižší úročení, což pomohlo českým domácnostem vyhnout se pasti zdánlivě výhodných úvěrů v zahraničních měnách, do které spadla většina středoevropských zemí

"Českou měnu lze jednoznačně zmínit jako nejstabilnější měnu středoevropského regionu, která je dokonce občas lichotivě srovnávána se švýcarským frankem. Ve srovnání s maďarským forintem, s polským zlotým či s rumunským lei koruna skutečně historicky vykazuje velmi silnou stabilitu. Zde je také nutné hledat jeden ze stěžejních důvodů, proč si většina občanů ČR nepřeje zavedení eura," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Vlastní měna v případě ČR navíc podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera většinu času působila jako nárazník v případě nepříznivého vývoje, zatímco v případě Slovenska byl vývoj měny daleko citlivější na politické a ekonomické dění a působil tak v některých časech jako zesilovač šoku. "I z toho titulu tak možná byla na Slovensku vyšší ochota vlastní měnu vyměnit za tu evropskou," uvedl.

První výraznou turbulencí si koruna podle Nováka prošla v roce 1997, kdy během roku sílil tlak na její oslabení. Česká národní banka sice rychle zvyšovala úrokové sazby, aby zabránila devalvaci koruny, avšak v květnu byla nucena opustit režim pevného měnového kurzu a přejít na režim volně plovoucího měnového kurzu, který uplatňuje dosud.

Česká koruna významným způsobem podle hlavního ekonoma Komerční banky Jiřího Vejmělka přispěla ke vnímání české ekonomiky jako ekonomiky nízkoinflační. "Konvergenční proces dohánění ekonomické úrovně eurozóny i jejich cenové hladiny se prosazoval a prosazuje primárně nominálním posilováním koruny, nikoliv vyšší inflací," uvedl.

Posilování koruny by podle odhadů ekonomů mělo pokračovat i nadále, což by přibližovalo ekonomickou úroveň ČR k zemím platícím eurem. "Obecně lze v dlouhodobějším pohledu očekávat posilování koruny o zhruba 1,5 až dvě procenta ročně," uvedl Seidler.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1