Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kryptoměna garantovaná vládou. Venezuela spustila vlastní „coiny“, lákavé je to i pro Rusko nebo KLDR

Kryptoměna garantovaná vládou. Venezuela spustila vlastní „coiny“, lákavé je to i pro Rusko nebo KLDR

Rusko, Švédsko, Čína, Venezuela, USA či Estonsko. Výčet států, které se vážně zabývají myšlenkou na vydání vlastní kryptoměny, se každým týdnem prodlužuje. Zatímco například u Estonska jde o zjednodušení transakcí, někteří odborníci se obávají, že problémové ekonomiky jako Venezuela jen chtějí skrze ICO (prvotní nabídku kryptoměny) získat tvrdou měnu a obejít mezinárodní sankce. Právě Venezuela zahájila předprodej svého virtuálního platidla „petro“ dnes.

Bobtnající dluh, roztočená kola hyperinflace, která letos dosáhne 13 tisíc procent a urgentní nedostatek potravin a lékařského vybavení. Taková je venezuelská každodenní realita. Kompletnímu zhroucení socialistické ekonomiky má zabránit nepravděpodobný hrdina – státní kryptoměna petro.

Nejde přitom o kryptoměnu v pravém slova smyslu. Nová „petra“ totiž mají být krytá nerostnými surovinami státu. Zejména ropou, ale i zlatem a dalšími nerosty. Země si slibuje, že za 100 milionů jednotek nové virtuální měny se jí od investorů podaří získat asi šest miliard dolarů. Tedy tvrdou měnu, která je v zemi stižené hyperinflací životně důležitá. Mezi odborníka ale celý projekt vzbuzuje pochybnosti. 

„Myslím, že jde v jejich případě o znouzectnost. Petro není klasická kryptoměna. Jde spíše o náhradu jejich původního bolívaru, který již nemá téměř žádnou hodnotu,“ říká pro INFO.CZ Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. „Takže dali na stůl svoje komodity, nazvali to ´krypto´ a chtějí za to dolary,“ shrnuje.

V podobném ohledu nyní kryptoměny připomínají dot-com bublinu, která vyvrcholila na přelomu milénia. Tehdy mnoho firem tehdy podlehlo trendu, získalo lákavou internetovou adresu s charakteristickou koncovkou a snažilo se svézt na módní vlně. Podobně jako nyní s kryptoměnami. 

Zisk tvrdé měny prostřednictvím ICO však není jediný lákavý aspekt, který vlastní digitální měna pro Venezuelu má. Jí i dalším státům totiž tato technologie dovoluje obcházet sankce, které na ně uvalil západní svět. I proto o vlastní státní kryptoměně uvažuje třeba i Rusko nebo Severní Korea. „Možnost obcházet sankce a obecně vymanit se ze západního globálního finančního systému dělá státní kryptoměny lákavé pro mnoho nezápadních států,“ uvádí agentura Bloomberg.

Otázkou zatím zůstává, jak tuto venezuelskou, případně ruskou či korejskou, kryptoměnu přijme komunita a investoři. Tým lidí, který se na šifrování venezuelské kryptoměny podílel, totiž spíše než důvěru vzbuzuje pochyby. Nemá zkušenosti ani důvěryhodnost. Navíc existence decentralizované kryptoměny v područí vysoce centralizovaného socialistického státu vyvolává nejedno zdvižené obočí.

Plány dalších zemí na vlastní kryptoměny jsou už o poznání věrohodnější. Estonsko proslulé svou digitalizací státní správy nedávno představilo svou oficiální kryptoměnu - estcoin. Ten by měl být rozšířením programu elektronického občanství země a umožnil by cizincům do Estonska investovat. Podobně jako třeba bitcoin, i estcoin by měl být založený na decentralizované technologii blockchain.

Loni na podzim se objevily informace, že vlastní státní kryptoměnu vyvíjí i Čína. Ta zatím uplatňuje vůči virtuálním měnám a burzám velmi restriktivní politiku, kterou často zdůvodňuje ochranou spotřebitele a obavami z praní špinavých peněz. Odborníci nicméně upozorňují, že tímto přístupem si Čína může chystat vhodné prostředí pro nasazení vlastní, státem kontrolované, digitální měny. Podobnými projekty se zabývají státní instituce v Japonsku, Švédsku či v USA. 

Země však často narážejí na připomínky, že kryptoměny by měly být ze své podstaty decentralizované. „Pro mě je myšlenka kryptoměny poutavá v tom, že jsou osvobozeny od kontroly jakékoliv osoby nebo instituce,“ říká pro CNBC Jacob Eliosoff, investiční manažer společnosti Trevi Digital Assets Fund. „V opačném případě totiž máte jednu instituci, která kryptoměnu kontroluje a která dokáže měnit pravidla v průběhu hry. Může například zabránit tomu, aby se některé transakce uskutečnily v případě, že jedna ze stran není důvěryhodná,“ dodává.

Tiskové oddělení ministerstva financí České republiky na dotazy serveru INFO.CZ, zda i Česko zvažuje vydání vlastní digitální kryptoměny, zatím nereagovalo. 

Trh kryptoměn se v posledních dnech zotavuje z poklesů jeho celková tržní kapitalizace v úterý dosáhla podle serveru Coin Market Cap 510 miliard dolarů. Nejrozšířenější měnou je bitcoin s kapitalizací 200 miliard dolarů, další místa zaujímají například ethereum a ripple. Během letošního roku by podle některých odhadů měl celý trh dosáhnout kapitalizace dvou bilionů dolarů. Dál ale platí, že jeho vývoj je do velké míry nepředvídatelný a investice na něm nesou vysokou míru rizika.

Víte, jak funguje blockchain? Info najdete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1