Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Letenky budou levnější, předvídá zakladatel srovnávače Kiwi Oliver Dlouhý

Letenky budou levnější, předvídá zakladatel srovnávače Kiwi Oliver Dlouhý

Založil nejrychleji rostoucí firmu v regionu střední a východní Evropy, která se plně zaměřuje na globální trh. Tím ale ambice „otce" vyhledávače a srovnávače letenek Kiwi.com Olivera Dlouhého nekončí. Podnikatel plánuje další významnou expanzi. Zprostředkování levného letu chce propojit s pozemní dopravou a ubytováním. To vše v jedné transakci. Stále se navíc nevzdává ani myšlenek na vlastní aerolinie. „Ve volném čase si dělám analýzy, zjišťuji, u kterých tras by dávalo smysl jejich spuštění," říká v rozhovoru pro deník E15 Dlouhý. 

Klesly ceny letenek na neprohloubitelné dno?

Došli jsme na dno nákladů, ne cen letenek – pokud se nezačne létat na elektriku nebo nespadne cena paliva. Postupně se totiž zvyšují výnosy aerolinek z doplňkových služeb. Šéf aerolinky Wow Skúli Mogensen nedávno prohlásil, že si dovede představit nabídku letenek zdarma pro určitý typ cestujících. Nebo jim dokonce zaplatí, aby letěli, byť je to trochu extrém. Fungovalo by to tak, že by si cestující spolu s letenkou koupili i smluvený hotel, případně další atrakce. To fungovat může. Ceny půjdou dolů, náklady už ne.

Zde chce Kiwi fungovat jako prostředník?

Přesně tak. Všechny služby chceme integrovat do sebe. Pracovat v symbióze s aerolinkami, dávat jim provize ze služeb, které prodáme díky jejich letům. Aby byl byznys rentabilní i pro aerolinky a mohly dál snižovat ceny letenek.

Neukousli jste si příliš velké sousto, když chcete propojit leteckou dopravu ještě s tou pozemní a s hotely?

Samozřejmě ano. Čím jste níž, tím je doprava fregmentovanější, vezmeme-li v úvahu aerolinky, veřejnou pozemní dopravu, taxíky a Uber. U aerolinek nám jich stačí naintegrovat „jen“ nějakých šest set až sedm set. Pozemních dopravců jsou statisíce. S taxikáři se bavíme celkem o milionech subjektů.

Dojde na propojení s Uberem? A kde jsou největší překážky? Pokračujte v rozhovoru na E15

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1