Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lidl vytáhl náborové eso. Nové zaměstnance láká na výrazně vyšší mzdu, než nabízí konkurence

Lidl vytáhl náborové eso. Nové zaměstnance láká na výrazně vyšší mzdu, než nabízí konkurence

Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent. Ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč. Firma to uvedla v tiskové zprávě.

Zvýšení nástupní mzdy od 1. března srovnává platové podmínky ve všech krajích na stejnou úroveň. „Výjimku tvoří pouze Praha a nejbližší okolí z důvodu lokálních podmínek na pracovním trhu. Tento rozdíl však od 1. března bude činit necelých 700 Kč. Nástupní mzda při čtyřicetihodinovém úvazku bude v Praze 24 000 Kč,“ dodal generální ředitel společnosti Lidl Pavel Stratil.

Lidl podle něj začne také nabízet kratší pracovní úvazky na 30 nebo 35 hodin týdně. Při 35 hodinách týdně bude nástupní mzda prodavačů a pokladních 20 417 korun.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Odborový svaz pracovníků obchodu (OSPO) krok Lidlu uvítal. „Jedná se o razantní nárůst. Přestože jde o vlastní iniciativu společnosti, považujeme to za skvělou zprávu a jsme přesvědčeni, že akce odborů Konec levné práce má svůj význam. Věříme, že se spirála navyšování mezd roztočí i v dalším období,“ dodala předsedkyně OSPO Renáta Burianová.

Nízká míra nezaměstnanosti a zvyšující se konkurenční boj o kvalitní zaměstnance nutí obchodní řetězce v poslední době zvyšovat nástupní platy, ukázala nedávná anketa ČTK. V posledních dvou letech stouply i o desítky procent, přesto u řady řetězců zůstávají hluboce pod průměrem.

Podle odborářů v maloobchodu činí základní mzda provozních zaměstnanců v Praze v řetězcích při nástupu asi 14 000 korun. Platy.cz uvádí průměrnou mzdu na pozici prodavač 14 125 Kč a u pokladní 13 932 Kč. Průměrná mzda v ČR přitom loni ve 3. čtvrtletí byla 27 220 Kč. Podle odhadu odborů přitom pracuje v maloobchodu a velkoobchodu v ČR 180 000 lidí.

V Albertu zaměstnanci na provozních pozicích v obchodech v průměru vydělávají při plném úvazku 15 500 korun, včetně variabilní složky. Od 1. ledna firma zvedla mzdy v průměru o 8,5 procenta. Nejvíce si polepšili prodavači a pokladní, kde průměrné zvýšení základních mezd dosáhlo téměř deset procent, ale řada z nich má mzdy navýšené až o 20 procent.

IKEA loni zavedla ve střední Evropě novou strukturu mezd. „Výsledkem bylo zvýšení mezd většiny zaměstnanců. Nová struktura mezd znamená zvýšení mzdy pro téměř tři čtvrtiny zaměstnanců. Jednalo se o investici do mezd ve výši 1,4 milionu eur, tedy přibližně devítiprocentní nárůst našich mzdových nákladů,“ uvedl v lednu personální manažer pro region Alessandro Lagazio.

Kaufland loni zvýšil platy svých zaměstnanců až o 20 procent, týkalo se to zejména provozních pozic. V inzerátech na svém webu uvádí společnost plat např. pokladní na pobočce Třinec 16 000 až 18 000 Kč.

I přes nárůst mezd je pokladních a prodavačů stále nedostatek, a to především v Praze a Jihomoravském kraji, jak vyplývá z dat pracovního portálu Jenprace.cz

INFO.CZ spouští novou rubriku, která nabízí aktuální zpravodajství o Evropské unii. Reportáže, analýzy a komentáře naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1