Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Malé firmy v Rusku se modlí, aby sankce trvaly co nejdéle, říká šéf Cerva Group

Malé firmy v Rusku se modlí, aby sankce trvaly co nejdéle, říká šéf Cerva Group

Výrobce pracovních oděvů a pomůcek Cerva Group z Jenče u Prahy je od roku 2006 v ruských rukách. Od českých majitelů ji koupil ruský dodavatel ochranných pomůcek Vostok Service. Po sérii zahraničních akvizic se letos tržby skupiny posunou na 5,8 miliardy korun. „Věděl jsem, jak vypadá korupce v Rusku nebo na Ukrajině. Ale netušil jsem, co je korupce v Maďarsku,“ říká ředitel Albert Giljajev. 


V Česku je rekordní zaměstnanost a daří se okolním zemím, což musí být pro prodejce pracovních oděvů a ochranných pomůcek ideální situace. Zažil jste už ve vašem byznyse lepší časy?

Pro nás je každý další rok lepší než ten předchozí. Nerad rozlišuji lepší a horší časy. Třeba rok 2008, když přišla krize, pro nás byl bod zlomu, kdy jsme položili základy pro náš dnešní rozvoj. Přestěhovali jsme se do nových prostor a zvětšili naše skladové prostory na dvojnásobek. Také jsme koupili firmy v Itálii a v Maďarsku. I naše mateřská společnost nás tenkrát tlačila, abychom snižovali výdaje a začali propouštět lidi. My jsme ale udělali přesný opak.

Jak jste si to proti vůli matky prosadili?

Je to otázka důvěry. Ve struktuře našeho mateřského holdingu, který se dříve jmenoval Vostok Service, jsou pod prezidentem dva viceprezidenti. Jeden má na starosti Rusko a druhý Evropu. Ten druhý jsem já. Ostatní mi věří, jak rozvíjím náš byznys.

V Itálii a v Maďarsku jste využili příležitosti koupit za levné peníze firmy, které byly v krizi?

Každá z těch firem měla určité problémy. Ale když jsme je kupovali, tak jsme o jejich rozsahu nevěděli. V italském výrobci obuvi Panda byli dva akcionáři, kteří se mezi sebou hádali. Bylo to jako boj mezi Monteky a Kapulety. Když jsme firmu kupovali, tak Cerva získala 51 procent a dva zbylí akcionáři měli po 24,5 procenta. Není nic horšího než italské rodiny, které spolu válčí. Naším úkolem bylo tento konflikt vyřešit a zároveň rozvíjet byznys. Nakonec jsme si koupili balík akcií od jedné z těchto rodin. Teď máme 75,5 procenta.

 Více si přečtěte na webu E15.cz.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744