Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Martin Hausenblas obhájil vítězství v EY Podnikateli roku. Chci z Ústí udělat Sillicon Valley, říká

Martin Hausenblas obhájil vítězství v EY Podnikateli roku. Chci z Ústí udělat Sillicon Valley, říká

Podnikatel, filantrop a ústecký patriot Martin Hausenblas obhájil po šesti letech vítězství a opět vyhrál v soutěži Ernst & Young Podnikatel roku v Ústeckém kraji. Odborná porota ocenila úspěšné podnikatelské aktivity i angažovanost Martina Hausenblase v rámci rozvoje Ústecka a zlepšování kvality života jeho obyvatel. „Moje vize je udělat z našeho regionu Silicon Valley,“ říká regionální politik a podnikatel v krátkém rozhovoru pro INFO.CZ.

V čem je vaše výhra rozdílná oproti roku 2011?

Tehdy bylo vítězství především o tom, že jsem si to odpracoval sám. Nyní se však firma posunula, rozrostla, přibyla mi nová společnost Liftago a za to, že jsme opět vyhráli, nyní vděčím zejména svému manažerskému týmu. Rád se totiž obklopuji lidmi chytřejšími, než jsem sám a myslím, že to je jeden z důvodů našeho současného úspěchu. 

Jaké velké projekty vás čekají v letošním roce?

Taxi aplikaci Liftago letos čeká velká expanze, nicméně k tomu se nyní ještě nechci blíže vyjadřovat. Jediné, co zatím prozradím je, že uvažujeme o rozšíření do okolních států, spíše na východ, než na západ. Společnost Adler zase čeká rebranding a posílení pozic na západě a předpokládám, že letos bychom z pohledu tržeb mohli vyrůst až o 25 procent na 1.2 až 1.3 miliardy korun. A zahráváme si i s myšlenkou developerského projektu pro naše nové ústředí, zvažujeme, že bychom kvůli tomu koupili nějaký brownfieldový komplex.

Odhadnete, jaké hodnoty vašich firem vedly k vašemu vítězství v soutěži?

Myslím, že ty hlavní hodnoty, které vyznáváme, jsou čtyři. Především to jsou dobré mravy a respekt k právu – to znamená, že nepodvádíme, platíme včas daně a dodržujeme zákony. Dále si zakládáme na bezvadné spolupráci s našimi partnery. Pokud se na něčem domluvíme, tak to zkrátka platí. Z toho, co slíbíme, se nevykrucujeme. Další hodnotou je, že se své firmy snažíme vést s prací řádného hospodáře – tak, aby jim dařilo co nejlépe. A tím, co tyto tři hodnoty do jisté míry spojuje, je moje snaha o trvalou udržitelnost firem. Nechceme škodit životnímu prostředí, ve kterém žijeme, a proto děláme vše proto, abychom je dále nezatěžovali. Nyní například instalujeme velký solární panel, díky kterému budeme odebírat většinu energie z trvale obnovitelných zdrojů.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1