Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mezi podílovými fondy opět letos vydělaly nejvíc ty akciové, konzervativní jsou v minusu

Mezi podílovými fondy opět letos vydělaly nejvíc ty akciové, konzervativní jsou v minusu
 

Mezi podílovými fondy za tři čtvrtletí opět vydělaly nejvíce ty akciové, které si v průměru připsaly výnos přes 13 procent. Dluhopisové fondy měly výnos kolem dvou procent. Konzervativní fondypeněžního trhu jsou letos mírně v minusu. ČTK o tom informovala poradenská společnost Broker Consulting.

„V letošním roce se stále ukazuje, že akciové fondy obecně mají co do výkonnosti nad ostatními převahu. Pokud se na ně podíváme regionální optikou, nejvíce k tomuto výsledku přispěla Čína, Indie a Latinská Amerika,„ řekl ČTK analytik Broker Consulting Martin Novák. Připomněl ovšem, že Čína má za sebou propad a situace v Latinské Americe se v poslední letech často měnila z jedné strany na druhou.

Dluhopisové fondy pokračují v trendu posledních let a jejich výnos je čím dál nižší s ohledem na politiku Evropské centrální banky. Zvýšení sazeb v USA pak zatím zásadnější dopad nepřineslo. S tímtéž se potýkají fondypeněžního trhu, které podle Nováka dělají co mohou, aby klientům peníze aspoň neprodělávaly.

U smíšených fondů je podle Nováka třeba se blíže podívat na příspěvek regionů. V průměru si připsaly něco přes tři procenta, v eurozóně tyto fondyza poslední rok drtivě propadly, naproti tomu v rozvíjejících se trzích vyskočily o 17 procent.

„Stále tak pokračuje situace posledních let, kdy nejtěžší život mají konzervativní investoři, kteří u svých nástrojů nemají šanci dosáhnout významnějšího zhodnocení, a ještě jim ubírá rostoucí inflace,“ upozornil Novák. Zajímavé je podle něj to, že v této situaci si nemovitostní fondypřipsaly přes sedm procent.

Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, stoupl v prvním pololetí o 25 miliard Kč na 455 miliard Kč. Loni také vydělaly hlavně akciové fondy, které si v průměru připsaly téměř sedm procent. Solidně si vedly i dluhopisové fondy s výnosem zhruba čtyř procent. Naopak konzervativní fondy peněžního trhu byly v průměru na nule.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1