Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Miliardový byznys s balenou vodou. O kolik dražší je než ta z kohoutku?

Miliardový byznys s balenou vodou. O kolik dražší je než ta z kohoutku?
 

Trh s balenou vodou zažívá ve světě obrovský boom a točí se v něm miliardy dolarů. I v českých obchodech koupíte několik druhů balené vody – minerální, kojeneckou nebo pramenitou. Řada lidí dá ale raději přednost obyčejné vodě z kohoutku, která je takřka zdarma.

Jeden litr vody z kohoutku stojí přibližně šest haléřů. Pokud si koupíte lahev s balenou vodou, zaplatíte pochopitelně řádově víc. Nejlevnější balené 1,5litrové vody pořídíte v Česku zhruba od 2,50 korun. Existují ale i extrémy – třeba voda za tisíce.

Tekutý luxus

Balená voda se během posledních dvou dekád stala rychle rostoucím byznysem. Trh nabízí vody z horských oblastí nebo dešťovou vodu z australské Tasmánie a odlehlých míst Kanady. Prodává se také odsolená voda z hlubin oceánů nebo ledovců, jejíž 750mililitrové balení vás vyjde na zhruba 400 korun.

Mnoho výrobců neprodává „jen“ vodu, která slibuje například zlepšení pleti nebo omezení celulitidy, ale i exkluzivní zážitek skrze designové obaly, které jsou zdobené zlatem nebo drahými kameny. V takových případech se cena šplhá do desetitisíců i vyšších částek.

lahev s vodoulahev s vodouautor: Shutterstock

Server deníku The Guardian uvádí, že v posledních letech se objevují stále nové značky a trh s balenou vodou zažívá boom. Podle listu jde o jeden z nejnestoudnějších objevů soudobého kapitalismu: vezme se volně dostupná látka, obalí se do nekonečného množství „kostýmů“ a prodává se jako něco, co přetvoří vaše tělo i duši.

Komerční potenciál nápadu je ale značný. Byznys s balenou vodou se tak během posledních dvou desítek let stal nejrychleji rostoucím na světě. Tržní hodnota odvětví se v roce 2013 pohybovala okolo 157 miliard dolarů a očekává se, že v roce 2020 půjde o částku 280 miliard dolarů. Například ve Velké Británii se v loňském roce zvýšila spotřeba balených vod o 8,2 %, uvádí The Guardian.

Dopady na životní prostředí

Marketingový trik s balenou vodou zafungoval, je ale spojený s řadou negativ. Jedním z nich je fakt, že poptávka po balených vodách zvyšuje produkci plastových lahví, což znamená zátěž pro životní prostředí. Češi jsou v třídění plastů druzí v Evropské unii a recyklují jich přes 70 procent. Ale například Maďaři v roce 2014 recyklovali pouze 40 % plastů, jak uvádí Eurostat.

Stránka Reset.org, která se zabývá ochranou životního prostředí, uvádí, že v roce 2011 bylo vyrobeno 89 miliard litrů vody zabalených do plastových lahví, z nichž nebylo recyklováno přes 80 % kusů. Podle švýcarské studie má PET lahev s balenou vodou 3,5krát větší dopad na znečištění z kohoutku. Na výrobu plastových lahví se ročně spotřebuje 50 milionů barelů ropy. K tomu je potřeba připočítat náklady na energie, které se vynaloží na přepravu vod. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1