Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Miliardový byznys s raketovým růstem. Videohry už dávno nejsou jen zábava, pro profíky je to zlatý důl

Miliardový byznys s raketovým růstem. Videohry už dávno nejsou jen zábava, pro profíky je to zlatý důl

Elektronický sport, eSport nebo také progaming. Hraní počítačových her dávno není jen domácí zábavou pro geeky, ale stalo se velmi výnosným byznysem. Ti nejlepší profesionální hráči si mohou vydělat stovky tisíc dolarů měsíčně a stávají se tak celebritami svého druhu. To samo o sobě přitahuje další pozornost a přispívá k rostoucí oblibě celého odvětví. Letos by se v něm podle analytiků společnosti Newzoo mělo protočit 900 milionů dolarů, což je o 38 procent více než loni.

Zájemců o profesionální hraní počítačových her přibývá nejen ze strany hráčů, jejich fanoušků a sázkařů, ale láká především čím dál tím více tradičních sportovních klubů a nadnárodních firem.

Do podpory eSportu ve velkém investují společnosti jako Red Bull, LG, Mercedes-Benz, Vodafone a stovky dalších. Protihodnotu představuje možnost oslovit mladou generaci.

Americký výrobce bot K-Swiss dokonce oznámil speciální edici na míru šitých tenisek, které mají hráčům zaručovat maximální pohodlí při hraní. Že je výhodné financovat herní týmy, si uvědomily i osobnosti jako Jennifer Lopez nebo bývalý výkonný ředitel Twitteru Anthony Noto.

Sponzoring, reklamy a vysílací práva tvoří aktuálně 77 procent celosvětových příjmů v odvětví. Zbytek jde z kapes vydavatelů videoher, kteří mají s herními týmy uzavřené smlouvy. Nemalých 96 milionů dolarů letos odhadem utratí fandové za vstupenky na turnaje a za reklamní předměty. Analýza společnosti Newzoo předpovídá, že celkové investice do eSportu letos meziročně vzrostou o 48 procent na takřka 700 milionů dolarů.

Jak to ve světě profi hráčů funguje? Čtěte pokračování článku na webu E15 >>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1