Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Milionový obchod. Miliardář Krsek kupuje polovinu firmy Papcel

Milionový obchod. Miliardář Krsek kupuje polovinu firmy Papcel

Poloviční podíl v litovelském výrobci papírenských strojů Papcel kupuje miliardář a spolumajitel strojírenské společnosti Škoda Transportation Tomáš Krsek. O podpisu smlouvy mezi Papcelem a Krskovou investiční skupinou Bohemia Industry dnes informoval server Forbes.cz. Hodnotu transakce nechtěla ani jedna strana komentovat. Podle Forbesu však šlo o částku v řádu vyšších stovek milionů korun.

Informaci o koupi poloviny Papcelu potvrdil Jan Mynář ze skupiny Bohemia Industry. „Papcel je průmyslová firma s velkým potenciálem růstu. Vyrábí pro zahraniční trhy a umí využít synergie velké odbornosti a specializace českých strojařů a relativně levné pracovní síly. V tom se podobá byznysu Tomáše Krska, i proto mu investice dávala smysl,“ řekl Mynář Forbesu. Papcel podle Mynáře hledal investora kvůli další plánované akvizici v západní Evropě.

Papcel vyrábí a dodává stroje a zařízení pro kompletní linky papírenských strojů. Jediným akcionářem firmy byla dosud česká holdingová společnost VEGA-HSH, kterou vlastní rodina podnikatele Davida Dostála.

Firma Papcel Litovel byla založena v roce 1950 a nyní zaměstnává kolem 250 lidí. Zajišťuje kusové dodávky, opravy, repase a rekonstrukce výrobních uzlů a celých technologií. Zatímco dříve se Papcel soustředil hlavně na Rusko, nyní se snaží získat nové zakázky také například v Íránu či jihovýchodní Asii.

Papcel postupně expanduje do zahraničí. V roce 2012 využil insolvence španělského konkurenta Gorostidi a koupil jeho obchodní značku i know-how. Litovelský podnik by díky tomu měl posílit pozici na zahraničních trzích a snížit náklady na výzkum a vývoj nových papírenských strojů. O dva roky později Papcel převzal francouzského konkurenta ABK.

V roce 2014 Papcel zvýšil tržby meziročně o pět procent na 898 milionů korun z 853 milionů o rok dřív. Více než 70 procent tržeb získal díky dodávkám papírenských technologií pro zákazníky z východní Evropy. Hlavním exportním trhem Papcelu bylo opět Rusko, následovalo Bělorusko, ve kterém firma získala velkou zakázku na stavbu a vybavení papírenského závodu v hodnotě 69 milionů eur (1,9 miliardy korun). V roce 2015 Papcel vykázal rekordní tržby 1,5 miliardy korun a loni obrat skupiny klesl na 1,2 miliardy korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1