Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Místo trosek solární panely. Kyjev chce Černobyl předělat na solární park

Místo trosek solární panely. Kyjev chce Černobyl předělat na solární park

Ukrajina si loni připomněla třicáté výročí od největší jaderné katastrofy v historii. Tamní vláda už řadu let zvažuje, co s územím plným nebezpečného radioaktivního záření provést, a zdá se, že možné využití našla. Víc než desítka investorů z celého světa se nyní předhání, který z nich zvedne vhozenou rukavici Ukrajiny a bude se podílet na přebudování Černobylu na masivní solární park. 

Kvůli nebezpečnému radioaktivnímu záření, které zasáhlo obrovské území Ukrajiny, Ruska i Běloruska, odešlo ze svých domovů víc než 300 tisíc lidí. Postižená oblast je pětkrát větší než Praha a ukrajinské úřady si už řadu let lámou hlavu nad tím, jak se zasaženým územím naložit. Zemědělství nebo lesnictví nepřipadá kvůli záření v úvahu. O možném vybudování solárního parku se uvažuje od července loňského roku, jak informovala zpravodajská společnost Bloomberg News.

„Obdrželi jsme žádosti od firem, které mají zájem o pronájem pozemků pro výstavbu solárních elektráren,“ potvrzuje ministr životního prostředí Ukrajiny Ostap Semerak. O ukrajinské povolení instalovat v uzavřené radioaktivní zóně solární panely o síle dvou gigawattů (což odpovídá kapacitě dvou moderních jaderných reaktorů) usiluje celkem 13 zahraničních investorů. Mezi nimi jsou Číňané, Němci, Irové, Dánové, Rakušané, Bulhaři nebo Bělorusové.

Jak tvrdí Semerak, spíš než z pronájmu pozemků chce Kyjev těžit ze zahraničních investic. Aby je Ukrajina přilákala, snížila ceny nájemného dokonce o 85 procent. Projekt je totiž pro Ukrajinu velmi důležitý a nejde přitom o pouhou rekultivaci krajiny. Jedna z nejchudších zemí v Evropě se potýká s korupcí a doutnajícím konfliktem na východě země. Díky zahraničním investicím tak chce vláda ochablou ekonomiku posílit a dovést zemi k energetické nezávislosti na znepřáteleném Rusku.

Kyjev nyní hledá možnosti, jak docílit toho, aby přechod na obnovitelné zdroje energie co nejméně zasáhl peněženky tamních obyvatel. Nejde totiž o levnou záležitost. Například v Německu, které s 39 vystavěnými solárními elektrárnami patří mezi průkopníky čisté energie, se na nákladech podílejí sami obyvatelé. Jen za loňský rok Němci za obnovitelné zdroje energie zaplatili rekordních 25 miliard eur (skoro 676 miliard korun), což odpovídá téměř třetině 90miliardové ukrajinské ekonomiky.

Pomoc by mohla přijít od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), která financování projektu zvažuje. Než se ale EBRD rozhodne Ukrajině poskytnout finanční prostředky, musí mít podle jejího mluvčího Antona Usova jistotu, že jsou instalace a provoz solárního parku bezpečné a projekt celkově životaschopný.

„Pro každý projekt nad 10 megawattů bude potřeba někoho, kdo bude na místě téměř každý den,“ tvrdí solární analytik výzkumné organizace Bloomberg New Energy Finance Pietro Radoia. „Čím větší projekt bude, tím více bude také malých každodenních problémů, které se budou muset řešit,“ dodal. A to bude v zamořené oblasti těžké.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1