Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mrazy poškodili ovocnáře víc než loni. Zničily čtvrtinu úrody za téměř půl miliardy

Mrazy poškodili ovocnáře víc než loni. Zničily čtvrtinu úrody za téměř půl miliardy

Mrazy poškodily české ovocnáře druhý rok po sobě. Loni byly škody kolem 400 milionů korun, letos se účet za zničení čtvrtiny úrody vyšplhal na 487 milionů. Letošní škody jsou tak o pětinu vyšší. Mrazy nejvíce poškodily sady na Moravě. Největší propad sklizně se čeká u meruněk a broskví, a to kolem 80 procent. Finančně se největší ztráty odhadují u jablek jako hlavního ovocného druhu v Česku, měly by se pohybovat kolem 270 milionů korun.

Mrazy nejvíc poškodily sady na jižní Moravě, ale i na dalších místech na střední a severní Moravě. V Čechách způsobily škody spíše lokálně. Právě některé moravské ovocnářské podniky, které neobvykle chladné jarní počasí drtivě poškodilo již druhý rok po sobě, by se kvůli výpadku mohly podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka dostat i do existenčních problémů. O případné pomoci státu jsou ovocnáři podle Ludvíka připraveni jednat. Loni vláda ovocnářům na mrazové škody dala odškodnění 133 milionů korun.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden uvedl, že ovocnáři kvůli škodám z mrazů mohou počítat s podporou státu. „Zemědělství je sektor, který je výrazně závislý na počasí, je to zásah vyšší moci. Vždycky jsem říkal, že budeme připraveni zemědělcům nabídnout pomocnou ruku,“ uvedl Jurečka 11. května na chovatelském veletrhu v Brně. Míru případné náhrady škod neuvedl.

Mrazy zasáhly Česko 21. dubna a 10. května. "Nejčastěji šlo o teploty kolem minus tří stupňů Celsia, ale na mnoha místech byly zaznamenány teploty i kolem minus šesti. Navíc mrazy působily většinou po celou noc, nešlo o žádné ranní přízemní mrazíky," uvedl Ludvík.

Mrazy zničily úrodu v odhadovaném objemu 42.000 tun, což představuje 25 procent z průměru sklizní ovoce v Česku v poledních třech letech 2014 až 2016 ve výši 167.000 tun. U meruněk se čeká propad o 82 procent, u broskví o 74 procent. Mrazy významně zasáhly i třešně s odhadovaným propadem 51 procent. „U třešní se negativně projevilo i špatné opylení,“ uvedl Ludvík. U jablek, kterých se v minulých třech letech sklízelo téměř 138.000 tun, je odhad propadu produkce 22 procent. Významné škody se čekají i u hrušní a rybízu.

Tento čtvrtek už zveřejnili své odhady škod vinaři. Na vinicích způsobily jarní mrazy podle Svazu vinařů škody za 1,2 miliardy korun.

Ludvík připomněl, že od roku 2007 jde již o šestý rok, kdy produkci ovoce negativně ovlivnily jarní mrazy. „Řada ovocnářů si tak klade otázku, zda má smysl ještě pokračovat,“ řekl Ludvík. Největší škody z mrazů ovocnáři utrpěli v roce 2011. Tehdy mezi 4. až 6. květnem mrazy částečně nebo úplně poničily asi 10.500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb v Česku. Tehdejší úroda 101.249 tun ovoce patřila mezi nejnižší sklizně za posledních 50 let.

Ovoce je jednou z nejnáchylnějších plodin v zemědělství, jediné mrazivé ráno dokáže podle Ludvíka zničit celoroční úsilí ovocnářů. Obrana ovocných sadů před mrazy je přitom omezená. Technická zařízení k ochraně sadů, například protimrazové závlahy, parafinové svíce či promíchávání vzduchu pomocí ventilátorů, jsou velmi nákladná. Například u svící, které jsou neúčinnější, může jít při dvou mrazivých nocích o náklad kolem 80.000 korun na hektar.

Kvůli velké rizikovosti jsou možnosti komerčního pojištění omezené. „Standardně lze proti mrazu pojistit jen jahodník a v omezené míře, jako doplňkové pojištění, pouze jablka,“ uvedl Ludvík.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1