Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na co sází Soros? Nizozemský úřad omylem zveřejnil finanční transakce známých spekulantů

Na co sází Soros? Nizozemský úřad omylem zveřejnil finanční transakce známých spekulantů

Nizozemský bankovní úřad, který hlídá korektnost finančních transakcí, zveřejnil omylem údaje o stovkách soukromých takzvaných krátkých prodejů, jež uskutečnily hedge fondy. Na veřejnost se tak dostaly i záznamy George Sorose nebo známého extrémně profitabilního fondu Medallion.

Nizozemský úřad pro finanční trhy zveřejnil detaily o krátkých prodejích hedge fondů, které se datovaly až do roku 2012. Podle mluvčího úřadu došlo k chybě, kterou vzápětí tamní pracovníci opravili. Spekulanti hedge fondů pracují s předpokladem, že cena daného aktiva začne klesat –  a jinými slovy sází proti. S informací přišel server Financial Times

V burzovním světě je to název pro strategii, při níž se prodávají akcie, které danému subjektu ve skutečnosti nepatří. Spekulant si půjčí aktivum, u kterého předpokládá, že ztratí hodnotu. Prodá ho třetí straně, získá peníze. Po poklesu hodnoty aktivum koupí zpět a vrátí ho obchodníkovi, který mu aktivum vypůjčil. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou je makléřův zisk.

Tyto transakce nejsou logicky příliš vítané, protože snižují hodnotu akcií. Ve Spojených státech v době hospodářské krize vzniklo rčení „Neprodávejte Ameriku pod cenou“.

Navzdory rychlé reakci úřadů se ukázalo, že Soros sázel proti nizozemské bance ING. V případě ING hedge fond otevřel krátkou pozici o objemu 0,3 procenta v červnu 2016, což může představovat až sto milionů eur. O měsíc později už pozici zmenšil.


Zveřejněny byly také sázky fondu Medallion, který spravuje aktiva zaměstnancům Renaissance Technologies, a patří mezi nejvýkonnější, ale zároveň nejzáhadnější fondy. Lidé zvenčí do něj nemají přístup. Průměrně vynáší až 70 procent. Ukázalo se, že Medallion sázel proti několika malým firmám v Amsterdamu od roku 2012.

Krátké obchody o objemu větší než 0,5 procenta se musí zveřejňovat. Ty menší se zveřejňovat nemusí a jsou tedy nejzajímavější. Fondy se snaží uchránit svoje obchody v utajení, proto se snaží udržet sázky pod povinnou hranicí pro zveřejnění. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1