Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na jednu pozici připadají víc než dva uchazeči. Nezaměstnanost v Česku dál klesá

Na jednu pozici připadají víc než dva uchazeči. Nezaměstnanost v Česku dál klesá

Nezaměstnanost v březnu klesla na 4,8 procenta z únorových 5,1 procenta. Bez práce bylo 356.112 lidí, což je nejnižší březnová hodnota od roku 2008. Volných pracovních míst přibylo na 150 917. Údaje dnes zveřejnil úřad práce. Nezaměstnanost by podle něj měla klesat i v dalších měsících.

Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobému stavu, tak ročnímu období. Jarní počasí přispívá rozjezdu sezonních prací. „Z evidence úřadu práce odešlo v březnu téměř 64.500 lidí. Řada z nich našla uplatnění ve stavebnictví, v lázeňství, zemědělství, lesnictví, gastronomii nebo třeba cestovním ruchu," uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

V březnu také tradičně roste zájem zaměstnavatelů o veřejně prospěšné práce, především při jarních úklidech veřejných prostranství. „ÚP ČR s nimi po splnění zákonných podmínek uzavírá dohody. Hlavní nástup těchto činností se očekává v dubnu," podotkla Sadílková. Úřad práce má také nasmlouváno 3362 pozic pro výkon takzvané veřejné služby, zejména s obcemi, nestátními neziskovými organizacemi ale i se školkami a školami.

Nejnižší podíl nezaměstnaných má nově Plzeňský kraj, a to 3,1 procenta. Praha je druhá s mírou nezaměstnanosti 3,2 procenta. Naopak nejhůře na tom je nadále Ústecký kraj, kde nezaměstnanost dosáhla 7,4 procenta.

Pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v březnu všech 77 regionů. Nejnižší byla v okresu Rychnov nad Kněžnou (1,6 procenta), Praha-východ (1,7 procenta), Mladá Boleslav a Praha-západ (shodně 2,5 procenta). Nejvyšší míru nezaměstnanosti pak vykázal okres Karviná (9,9 procenta) a Most (9,7 procenta). Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 36 regionů.

Na jedno volné pracovní místo nyní v ČR připadá 2,4 uchazeče. Na Karvinsku to bylo 13,9 uchazeče, v okrese Jeseník deset uchazečů a na Ústecku 8,9 uchazeče.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1