Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Národ stahovačů. Češi filmy a hudbu „pořizují“ na internetu

Národ stahovačů. Češi filmy a hudbu „pořizují“ na internetu

Stahování filmů, videí a hudby z internetu je v Česku rok od roku oblíbenější. Loni tak učinili čtyři z deseti Čechů, v roce 2008 to byl každý desátý. Přehrávání či stahování hudby a filmu z internetu je populární především mezi mladými lidmi a s narůstajícím věkem opadá, zjistil Český statistický úřad.

Pro mladé lidi ve věku od 16 do 24 let je stahování z internetu samozřejmostí, film či hudbu si takto pořizuje 85 procent z nich. S postupujícím věkem využití klesá. U věkové kategorie 35 až 44 let je stahování oblíbené u poloviny lidí, mezi seniory nad 65 let stahuje zhruba každý šestnáctý (6,3 procenta).

I přes poměrně širokou popularitu sledování a stahování není zatím v Česku příliš rozšířené využití internetu k nákupu hudby a filmů. V minulosti si je tak pořídila zhruba dvě procenta Čechů. Nejčastěji koupili hudbu či film prostřednictvím internetu lidé ve věku od 25 do 34 let, bylo jich 48.000. Po nich to byli s počtem 41.700 osob mladí do 24 let.

ČSÚ také zjišťoval, jak moc lidé chodí do kina. Loni tam alespoň jednou zašla téměř polovina Čechů. Nejčastějším důvodem, proč si lidé návštěvu kina odpustili, byl nedostatek zájmu a času, ale i vysoká cena vstupenky či velká vzdálenost do nejbližšího kina. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1