Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Návrat k růstu: Průmyslová výroba v dubnu stoupla o 5.5 procenta, nejvíce k tomu přispěla výroba automobilů

Návrat k růstu: Průmyslová výroba v dubnu stoupla o 5.5 procenta, nejvíce k tomu přispěla výroba automobilů

Průmyslová výroba v Česku po březnovém poklesu stoupla v dubnu bez očištění o sezonní vlivy meziročně o 5,5 procenta. Nejvíce k tomu přispěla výroba motorových vozidel. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů ale výroba reálně meziročně klesla o 0,2 procenta a meziměsíčně o 0,9 procenta.

V březnu průmyslová výroba po desetiměsíčním růstu meziročně klesla bez očištění o sezonní vlivy podle dnešních revidovaných výsledků o 1,5 procenta. V dubnu se neočištěné výsledky průmyslu vrátily k růstu. Podle ČSÚ k tomu pomohla hlavně meziroční posílení výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů o 11,4 procenta, výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 13,6 procenta a výroby elektrických zařízení o 14,7 procenta.

Pokles naopak statistici zaznamenali u výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 18 procent či u výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení o 8,2 procenta. Mírně se snížila i produkce pryžových a plastových výrobků, a to o 0,8 procenta.

Tržby z průmyslové činnosti v dubnu meziročně vzrostly o 4,6 procenta. Stoupla hodnota nových zakázek, ve vybraných odvětvích se oproti loňsku zvýšila o 0,6 procenta. Hodnota zakázek ze zahraničí sice klesla o 0,4 procenta, ale hodnota tuzemských stoupla o 2,9 procenta. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslových podnicích s 50 a více pracovníky meziročně vzrostl o 2,1 procenta a průměrná hrubá měsíční mzda těchto zaměstnanců stoupla o 9,2 procenta na 34.437 korun.

„Průmyslová produkce byla v dubnu ovlivněna zejména vyšším počtem pracovních dní. Pokud od tohoto vlivu abstrahujeme, pak v meziročním srovnání mírně klesla,“ zhodnotil výsledky ředitel sekce produkčních statistik ČSÚ Jan Ernest. „Tento stav byl ovlivněn zejména odstávkami významných výrobních zařízení, a to v rafinérském zpracování ropy a v energetice,“ doplnil.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1