Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nedostatek jablek v Evropě zvyšuje jejich cenu. Kilo stojí přes 40 Kč

Nedostatek jablek v Evropě zvyšuje jejich cenu. Kilo stojí přes 40 Kč

Ceny jablek v obchodech se v uplynulém týdnu dostaly nad hranici 40 korun za kilogram, a jsou tak nejvyšší za posledních téměř pět let. Meziročně jablka zdražila o 29 procent. Ovocnáři předpokládají další mírné zdražení a překonání dosavadního cenového maxima 41,83 koruny za kilo ze srpna 2013. Důvodem růstu cen je nedostatek jablek v Evropě po loňské neúrodě způsobené jarními mrazy. ČTK to dnes řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Nižších cen jablek se spotřebitelé podle něj dočkají až s novou sklizní, tedy přibližně od přelomu srpna a září. Letos mrazy sady nepostihly, takže by úroda jablek mohla být po dvou špatných letech opět na běžné úrovni.

Podle dat Českého statistického úřadu se kilogram jablek v uplynulém týdnu prodával v průměru za 40,58 koruny za kilogram. Podle Ludvíka lze v obchodech zaznamenat i ceny přes 60 korun za kilogram. Ceny pod 30 korun, například za odrůdu Idared, jsou jen výjimečné. Zdražování trvá od loňského podzimu. Loni v září stál kilogram jablek 32,43 koruny, v lednu byla průměrná cena 36,90 koruny. Do ceny jablek se s postupující prodejní sezonou promítají i náklady na jejich skladování.

Hlavním důvodem růstu ceny je nedostatek jablek. „Obvyklá zásoba jablek v Evropské unii v květnu je na úrovni 1,3 až 1,4 milionu tun. Letos je na polovičních 0,7 milionu tun. Stávající zásoba je již vázaná pro velké řetězce a odběratele k postupnému dodání na trh,“ řekl Ludvík.

Jablka jsou v Česku ovocem s nejvyšší roční spotřebou, na úrovni 24 kilogramů na osobu. I v Česku se jejich ceny řídí vývojem trhu v Evropě, protože dovoz zajišťuje přes polovinu české spotřeby jablek. Čeští ovocnáři měli loni jednu z nejnižších sklizní v novodobé historii. Úroda jablek loni meziročně klesla o 19 procent na 101.844 tun a proti průměru posledních tří let se propadla o 26 procent. K začátku května ve skladech českých pěstitelů zbývalo posledních přibližně 6000 tun jablek.

Díky letošní rychlejší vegetaci - o zhruba dva týdny - se však na trh nyní začíná dostávat i čerstvé letní ovoce, a spotřebitel má tak větší výběr. Například se jedná o české jahody a třešně, či broskve a meruňky z dovozu. „Právě vstupujeme do prvního třešňového týdne, začínají samosběry jahod,“ řekl Ludvík. Lidé také místo po drahých jablkách často sahají po banánech, jejichž ceny se v obchodech propadly až pod 20 korun za kilogram.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1