Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nepříznivé podmínky, strach ze selhání. Češi jsou k podnikání skeptičtí a bojí riskovat

Nepříznivé podmínky, strach ze selhání. Češi jsou k podnikání skeptičtí a bojí riskovat

Podle nich nejsou příznivé podmínky, vadí jim legislativa a bojí se vlastního selhání. Navzdory tomu více než polovina lidí vnímá podle průzkumu agentury GfK pro společnost Amway soukromé podnikání jako lákavou možnost pracovní kariéry. 

Třetina dotázaných uvedla, že považuje současnou ekonomickou situaci za příznivou pro založení a fungování vlastní živnosti či podnikání. Ekonomika v Česku přitom loni rostla o 4,5 procenta a podle analytiků by měl růst pokračovat i letos, ačkoliv zřejmě kvůli postupnému vyčerpání kapacit zpomalí.

Za problém při podnikání Češi považují legislativu, která podnikatelůmmnohdy komplikuje práci. Systém legislativy kolem podnikání považuje za lehce srozumitelný 28 procent lidí. "Pravděpodobně se však jedná o celoevropský problém, neboť podobný výsledek průzkum ukázal i v rámci EU," uvedla agentura.

Zhruba čtvrtina Čechů také uvedla, že je v podnikání ochotna riskovat své selhání. V evropském i celosvětovém průměru jsou lidé odvážnější, tento poměr se pohybuje nad 40 procenty.

Soukromé podnikání přitom 54 procent lidí vnímá jako lákavou možnost pracovní kariéry, což platí zejména u mladších a vzdělanějších lidí. "Jistou roli hraje fakt, že mladá generace je jazykově vybavenější a má potřebné znalosti technologií. Navíc zde máme stále více úspěšných start-upů, jež vyrostly z malých firem do mezinárodního významu. Tyto společnosti tvoří důležité příklady toho, že podnikání je zajímavá alternativa k běžnému zaměstnání," uvedl Martin Lukeš z Katedry podnikání Vysoké školy ekonomické.

Lidé ale vyjadřují mírnou nedůvěru k českému vzdělání. Méně než polovina, 45 procent, z nich si myslí, že české vzdělávání přispívá k získání potřebných podnikatelských znalostí a dovedností.

Průzkumu se v ČR zúčastnilo 1007 lidí. Na stejné otázky odpovídalo celkem 49.000 lidí ve 44 zemích.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1