Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nizozemsko plánuje plovoucí elektrárnu. Solární panely na moři mají vyřešit problémy s nedostatkem půdy

Nizozemsko plánuje plovoucí elektrárnu. Solární panely na moři mají vyřešit problémy s nedostatkem půdy

Nizozemsko chce přeměnit farmu na pěstování mořských řas na obří sluneční elektrárnu. V Severním moři mají do roku 2021 vzniknout plovoucí solární panely o rozloze 2500 metrů čtverečních. Projekt přichází v době, kdy má Nizozemsko problémy s omezením používání fosilních paliv a splněním cílů snížení emisí skleníkových plynů, protože roky nedostatečně investovalo do obnovitelných zdrojů energie, píše agentura Reuters.

Projekt připravuje a bude provozovat konsorcium složené z producentů elektřiny, vědců a výzkumníků, uvedl Allard van Hoeken, zakladatel firmy Oceans of Energy, která je součástí konsorcia a projekt vypracovala. Po počátečním pilotním programu chce konsorcium provozovat do roku 2021 plovoucí solární panely o rozloze 2500 metrů čtverečních. Pilotní program s panely o rozloze 30 metrů čtverečních, který otestuje zařízení, povětrnostní podmínky, vliv na životní prostředí a energetický výkon, má být spuštěn letos v létě.

Plovoucí elektrárna na moři řeší problémy s nedostatkem půdy. Má ale také další výhody, upozornil Wilfried van Sark z Utrechtské univerzity, který se podílí na projektu. Na moře více svítí slunce a je zde i výhoda chlazení panelů, což zvýší produkci o 15 procent. Pokud bude projekt úspěšný, je zde prostor pro expanzi těchto elektráren, na rozdíl od přeplněné pevniny.

Panely pro elektrárnu na moři musí být odolnější než pro elektrárny na pevnině, musí zohledňovat drsnější povětrnostní podmínky a přílivové a odlivové změny. Panely bude také možné ukotvit mezi stávající větrné turbíny a propojit stejnými kabely, které budou elektřinu přenášet koncovým uživatelům.

Van Hoeken očekává, že energie ze slunečních panelů na moři bude nakonec levnější než z větrných turbín na moři a energetických zdrojů na pevnině, hlavně kvůli absenci nákladů na pozemky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1