Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Novinka na trhu: Investice do nemovitostí online od 1000 Kč. Výnosy jsou až 19 procent ročně

Novinka na trhu: Investice do nemovitostí online od 1000 Kč. Výnosy jsou až 19 procent ročně
 

Internetový podnikatel Pavel Matoušek, zakladatel mimo jiné serverů Hyperslevy.cz nebo AAAPoptávka.cz, se nyní naplno věnuje projektu Rentiero.cz. Ten umožňuje investovat do nemovitostí drobným investorům nebo větším investorům diverzifikovat své investice do více nemovitostí. Projekt nabízí výnosy 6,5 až 18,9 procent.

Jak Rentiero vlastně funguje?

Rentiero.cz umožňuje investovat do nemovitostí již od 1 000 Kč s tím, že investor si pouze vybere nemovitosti, do kterých chce investovat a jaké částky. Jsou zde dva druhy výnosů. První výnos je výnos z nájmu a druhý je výnos z růstu hodnoty nemovitosti. Výnos z nájmu dostáváte na svůj investorský účet každý měsíc a jeho výše se pohybuje mezi 3 až 5 procenty. Výnos z růstu hodnoty nemovitosti získáte až po prodeji vašeho podílu na nemovitosti. Náš předpoklad vývoje cen u nemovitostí, které nakupujeme, je růst cen 3,5 až 14 procent ročně. Námi doporučený minimální investiční horizont je 5 let. Investování do nemovitostí není o spekulování, ale jedná se o konzervativní investici. 

Kolik si mohou investoři na Rentiero.cz vydělat?

Vytvořili jsme pro investory detailní investiční kalkulačku, kde si mohou nastavit parametry své investice a hned vidí vývoj své investice v čase i její souhrnná data. Investiční kalkulačku si můžete zobrazit ZDE.

Jaké si účtujete poplatky?

Účtujeme si dva druhy poplatků. První poplatek je jednorázový při nákupu a je ve výši 0,5 až 1 procento z výše investice pří nákupu podílu na nemovitosti. Pokud si zakoupíte více než 10 podílů na jedné nemovitosti, pak je poplatek pouze 0,5 procenta. Pokud je to méně než 10 podílů, pak je poplatek 1 procento. Tento poplatek v rámci aktuální akce investorům neúčtujeme.

Druhý poplatek je za správu nemovitosti a ten je ve výši 1 procenta p.a. z hodnoty nemovitosti resp. z hodnoty vašeho podílu. V tomto poplatku je zahrnuta veškerá správa nemovitosti včetně hrazení poplatků. To znamená, že pokud nebude nemovitost pronajata, pak hradíme veškeré poplatky spojené s danou nemovitostí my. Samozřejmě pokud vydělává investor, vyděláváme také. Proto děláme vše, aby se obsazenost nemovitostí pohybovala kolem 98 procent. 

Co vše obnáší vaše práce?

My zajišťujeme vyhledání vhodné investiční nemovitosti, její kompletní hloubkové prověření a domluvení co nejvýhodnější kupní ceny. Po nákupu nemovitosti investujeme do rekonstrukcí, aby mohla být nemovitost co nejlépe pronajata. Následně hledáme nájemníky, které plně prověřujeme, abychom minimalizovali riziko neplatičů. Veškerou správu nemovitosti a komunikaci s nájemníky, úřady, SVJ, pojišťovnami atd. zajišťujeme my. Samozřejmě to se týká realitní offline části. Jinak neustále pracujeme na vývoji naší investiční platformy. Převážně dbáme na bezpečnost systému, jednoduchost používání a prozákaznický, resp. proinvestorský přístup. 

Na jaké nemovitosti se zaměřujete?

Zaměřujeme se aktuálně pouze na bytové jednotky v Praze, protože tento trh dobře známe a vnímáme ho jako nejméně rizikový. Při výběru nemovitosti bereme v úvahu nejen lokalitu, kde se nemovitost nachází, ale jdeme i na úroveň mikrolokality. Velký cenový rozdíl může být i u nemovitostí, které jsou od sebe vzdáleny i pár desítek metrů. Záleží samozřejmě na mnoho dalších faktorech, jako je stav bytu, velikost, vnitřní dispozice, stav budovy, umístění v budově, stav SVJ atd. Těch parametrů, které ovlivňují cenu, a bereme je v potaz, je několik desítek.

Aktuálně máme v nabídce dva byty ve stejné ulici, ve vyhledávané lokalitě na Praze 3 v ulici Jičínská. Mají podobnou velikost a rozdíl v ceně je kolem jednoho miliónu Kč. Co se ale týká výnosnosti, jsou na tom oba byty velmi podobně, protože u dražšího bytu je i větší nájemné. Při výběru nemovitosti musíte tedy dobře znát tržní nákupní ceny, ale zároveň i ceny nájmů. 

Jak mám jako investor jistotu, že nejsou vámi nabízené nemovitosti předražené?

To si velmi jednoduše můžete sám ověřit. Hlavní indikátor je ten, že kdyby byla nemovitost předražená, tak by měla malý výnos z nájmu, protože bychom prostě nenašli nájemníka, který by zaplatil nadtržní nájemné. Všechny ceny určuje sám trh. V dnešní době se výnos z pronájmu bytu v Praze pohybuje mezi 3 a 5 procenty. Jak si můžete dále cenu ověřit, je se podívat např. na sreality.cz a kouknout se, jak se pohybují ceny podobných nemovitostí v dané lokalitě. Nabídku investičních nemovitostí si můžete zobrazit ZDE.

Dostávám tedy peníze z nájmu každý měsíc, ale jak vydělám na růstu hodnoty nemovitosti?

Po nákupu podílu na nemovitosti doporučujeme držet podíl alespoň 5 let, což je námi doporučený minimální investiční horizont. Váš podíl je ale samozřejmě likvidní a vy ho můžete prodat kdykoliv. Po prodeji vašeho podílu je výnos rozdíl mezi vaší nákupní a prodejní cenou. Vývoj cen u nemovitostí, které nakupujeme, predikujeme růst o 3,5 až 14 procent ročně.

Jak vypadá váš typický investor?

Máme v podstatě 3 typy investorů. První typ investora má volné prostředky k investici kolem 100 000 Kč, které chce konzervativně zhodnocovat a zároveň mít větší výnosy než jsou např. u termínovaných účtů. Druhý typ investora má již své investiční portfolio, rád by však investoval do nemovitostí a to do teď takto bez práce a bez větších finančních částek nebylo možné. Třetí typ investora má volné prostředky k investování do nemovitostí v řádech vyšších statisíců až miliónů korun a chce své investice diverzifikovat do více nemovitostí a nechce se tomu přímo aktivně věnovat.

Jsou investoři zapsáni v katastru nemovitostí?

V katastru nemovitostí je vždy u námi nabízených nemovitostí zapsaná společnost Rentiero a.s. , protože v momentě, kdy nabízíme nemovitost k investici, je již v našem majetku a máme podepsané nájemní smlouvy s nájemníkem. Zápis investorů do katastru jsme zvažovali a došli jsme k závěru, že je to velice administrativně i finančně náročné a navíc se tím ztrácí likvidita koupeného podílu.

Jak jsou tedy peníze investorů ochráněny?

Koupený podíl v nemovitosti odpovídá podílu v konkrétní nemovitosti, která není zatížena žádným úvěrem a součet všech podílů na nemovitosti odpovídá její celkové ceně. Že není nemovitost zatížená žádným úvěrem lze zkontrolovat právě na katastru nemovitostí.

Všiml jsem si, že nabízené nemovitosti nejsou celé proinvestovány, co to znamená?

 Je to mimo jiné tím, že až v roce 2018 jsme začali investovat do marketingu, do té doby jsme ladili produkt. Těší nás ale, že i bez marketingu si nás investoři našli a proinvestovali jednotky miliónů. Je to také dáno tím, že jsme s investory na stejné lodi, protože počítáme s tím, že se nabízené nemovitosti celé neprofinancují a tudíž mezi 10 až 30 procenty v nemovitosti budeme stále vlastnit my. I proto si dáváme velmi záležet, jaké nemovitosti vybíráme a minimalizujeme všechny rizika již při nákupu.

Jaký je váš předpoklad pro růst cen nemovitostí? Nejsou ceny už příliš vysoké a nepřijde jejich zlevnění?

Je pravda, že ceny nemovitostí v posledních pár let rostly neuvěřitelným tempem a jsou na nevyšší cenové úrovni, co kdy byly. Na druhou stranu, pokud budu mluvit o Praze, tak není jediný důvod, proč by měly ceny nemovitostí klesat.  Jestliže budu brát vývoj cen investičních nemovitostí, které nakupujeme, tak určitě se v nejbližších letech tempo růstu zpomalí, ale stále budou ceny růst o námi predikovaných 3,5 až 14 procent ročně. Velmi záleží na tom, že se jedná o Prahu a také o jakou lokalitu. Bytů je a bude v Praze stále nedostatek a nové byty nedokáží ani pokrýt poptávku. To je navíc pouze jeden z argumentů, proč ceny dále porostou.

Co např. ekonomická krize, o které se stále častěji hovoří?

Nemyslím si, že v případě ekonomické krize by to byla podobná krize jako v roce 2007, kdy přišla hypoteční krize z Ameriky a ceny nemovitostí na čas ztratily svoji hodnotu. Z toho se banky a samotné státy již poučily a nastavily kontrolní mechanismy, aby již k podobným situacím nedocházelo. Největší celosvětový dopad by měla snad jen ekonomická krize v Číně, která by postihla celý svět. V tomto případě bych ale já osobně měl raději peníze v nemovitosti než kdekoliv jinde.

Rozhovor s Pavlem Matouškem o Rentiero.cz

 

Migrant do každé rodiny? Do Česka míří projekt „Uprchlíci, vítejte“

Do Česka přichází poněkud se zpožděním projekt „Uprchlíci, vítejte“. Ten zprostředkovává bydlení lidem na útěku v zemích, kde našli útočiště; pokud možno co nejblíž starousedlíkům, tedy rovnou u nich doma. S českou verzí projektu pomáhá Michal Sikyta, který byl před třemi lety u zrodu stejné platformy v Rakousku. „Nejsme sluníčkáři. My jenom nevítáme, ale nabízíme řešení,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Ačkoli se migrační krize z roku 2015 Česku prakticky úplně vyhnula a počet lidí, kterým ČR ročně udělí azyl, se počítá jen na desítky, rozdělila migrace českou společnost.

„V Česku je migrace jistě kontroverzní. Ale nemyslím, že to, jak k ní přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti,“ říká Michal Sikyta. Podle něj jsou Češi schopní si uvědomovat, že nic není černobílé, ani otázka přijímání uprchlíků.

Link

Sám má zkušenosti z Rakouska, které v roce 2015 přijalo necelých 100 tisíc lidí. Tamní verze projektu je proto taky mnohem větší než kdy asi bude ta česká, kterou zaštiťuje Sdružení pro integraci a migraci.

„To, že teď přichází méně uprchlíků. neznamená, že se to nemůže rychle a dramaticky změnit. A pak tu budeme mít funkční platformu, která v takové situaci nabídne řešení,“ říká.

Spolubydlení uprchlíků s domácími podle jeho zkušenosti urychluje integraci, pomáhá uprchlíkům najít práci a naučit se rychleji jazyk. V Česku chce zatím „Uprchlíci, vítejte“ ubytovat řádově jednotky až desítky osob.

Link

Proč v Česku s projektem začínáte až tři roky po poslední migrační vlně? Není to pozdě?

Myslíme si, že to téma je aktuální pořád, i když už se tolik neobjevuje v médiích. Situace v Česku se zas tak moc nezměnila – pořád je tu hodně lidí s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, kteří mají problém najít adekvátní bydlení. Týká se to počtu lidí v řádu několika stovek.

Druhá věc je integrace uprchlíků – myšlenkou projektu je umožnit jim sdílet domácnost s místními lidmi. Podle nás je to klíč k úspěchu – je pro ně pak mnohem jednodušší naučit se češtinu, najít si zaměstnání, zorientovat se v novém prostředí a navázat sociální vazby.

Převzali jste název projektu z původní německé verze tak, jak byl – tedy „Uprchlíci, vítejte“. Nemůže vás to v očích řady Čechů diskvalifikovat už od začátku? Tenhle národ se rozdělil na „vítače“ a „odmítače“, jakoby nic jiného ani neexistovalo…

Samozřejmě je to určitý politický statement, ale na druhé straně to vyjadřuje, že ten projekt je konstruktivní odpovědí na celou tuhle problematiku. Tím, že se snažíme uprchlíkům zprostředkovat bydlení. Takže podle mě je to hlavně odpovědný přístup.

Když jsme u těch vítačů a odmítačů…. Jste sluníčkář?

Já vlastně nevím, co to je. Možná to má popisovat určitou naivitu – ale náš projekt rozhodně naivní není. My ty uprchlíky jenom nevítáme, my nabízíme řešení. Konstruktivní a odpovědný přístup. Ne, že řekneme „všechny vás vítáme“, ale taky to vítání nějak aplikujeme. Tím, že umožníme uprchlíkům bydlet s místními.

Link

Vy jste se podílel na rozjezdu stejné platformy v Rakousku v roce 2015. Jak to zafungovalo tam?

Na začátku nás bylo jen pár, ale pak se to začalo velmi dynamicky rozrůstat a před pár dny jsme ubytovali pětistého člověka, takže myslím, že to funguje velmi dobře.

Situace v současném Česku je ale jiná, nepřichází sem desítky tisíc lidí jako tehdy do Rakouska a Česko má kapacity, jak uprchlíky, kteří sem při současných počtech přijdou, ubytovat.

Nějaké ubytovací kapacity tu jsou, ale musíme se ptát, jakou mají úroveň a jestli není lepší, aby uprchlíci byli spíš v centru společnosti a sdíleli domácnosti s místními lidmi.

Není ale tenhle přístup jen střídání dvou extrémů? Na jedné straně může být přetížená státní infrastruktura pro uprchlíky, nedostatečná empatie státních institucí vůči nim. Na straně druhé ale vy nabízíte nastěhovat si uprchlíky domů. Nejde to ještě jinak?

Je potřeba si říct, co tomu předchází – nejde jen o to, že zprostředkujeme kontakt mezi majitelem bytu a uprchlíkem. Obě strany se registrují na našich stránkách a my se pak od nich snažíme získat podrobnější informace, jak tráví volný čas, jaké mají představy o sdílení jedné domácnosti a podobně. Tenhle „screening“ trvá několik týdnů.

Link

Jak obě strany kontaktujete – po telefonu, nebo s nimi děláte osobní pohovory.

Jako první krok vyplní poměrně obsáhlý registrační formulář, pak přichází komunikace po telefonu nebo mailem. A nakonec osobní setkání v bytě, kde se znovu probírá, jak by vypadalo to případné soužití, obě strany si vyzkouší, jestli jsou tam řekněme nějaké vzájemné sympatie a jestli by do toho vlastně chtěli jít. Teprve pak se rozhodnou.

Naše Podpora tím nekončí. Třeba v Rakousku existuje i psychosociální tým, takže pokud se objeví nějaké problémy, můžou se na nás obrátit. Klienti tedy mají k dispozici rozsáhlé poradenství.

Jaký je ideální profil uprchlíka pro tenhle program?

Jsou to lidé s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, můžou to být i lidé, kterým ještě běží azylové řízení. Ta nemožnost najít adekvátní bydlení, se v Česku týká i řady lidí, kteří tu žijí už řadu měsíců a třeba už i umí trochu česky. Pro ně je ten projekt určený, naopak lidé, kteří jsou v Česku úplně čerstvě, nejsou naše primární cílová skupina.

Cítíte už po takovém ubytovávání uprchlíků v Česku poptávku – z obou stran?

Kdybychom ji necítili, nikdy bychom s tím projektem nezačali. Máme už pár registrací, zatím v řádu jednotek zájemců.

Link

Kdo může ubytovat uprchlíka u sebe doma? Jsou tam nějaké minimální požadavky?

Může to být naprosto kdokoli – třeba studentské spolubydlení nebo rodina. Pro nás je důležité, aby to byl samostatný pokoj, aby ten pokoj byl nabídnutý minimálně na šest měsíců, ideálně na rok nebo déle, a to kvůli určité stabilitě pro uprchlíka.

Kromě té samotné klíčové myšlenky – integrace soužitím – máte v projektu ještě nějaké jiné nástroje, jak uprchlíka motivovat k tomu, aby se o integraci opravdu aktivně snažil?

V Rakousku, kde je projekt nesrovnatelně větší, a je vlastně součástí celé sítě projektů, jsou v rámci podpůrného týmu k dispozici třeba i sociální pracovníci, kteří dotyčnému můžou pomoct s hledáním práce, jsou tam zdravotníci, je tam školní projekt a tak dál. Celou tuhle infrastrukturu mají k dispozici jak uprchlíci, tak jejich hostitelé, u kterých bydlí.

Co se stalo s uprchlíky, kteří programem prošli v Rakousku? Jsou nějaká spolehlivá data k tomu, jak dopadla jejich integrace?

My s těmi lidmi zůstáváme v kontaktu, děláme společné aktivity. Jeden příklad z mojí zkušenosti – mladík, kterému jsme zprostředkovali ubytování, začal studovat ve Vídni ekonomii a založil organizaci, která pomáhá lidem v Somálsku, odkud on sám pochází, s podporou vzdělávání a škol. V Česku se hodně zdůrazňuje, že je potřeba pomáhat v zemích, odkud lidé utíkají, spíše než pomáhat jim tady v Evropě. Tohle je dobrý příklad toho, jak člověk, který sám utekl, té zemi zpětně pomáhá, aby neutíkali ostatní.

Link

Jak často jste museli řešit ve spolubydlení Rakušanů s uprchlíky nějaké konflikty?

Velice málo, to mě dost překvapilo. Sám bydlím ve studentském bytě a ta míra konfliktů tam je poměrně vysoká – a s tím i fluktuace. Znám spoustu lidí, co takové bydlení mění po roce i dříve. Bavíme se tady o zhruba pěti stech zprostředkovaných spolubydlení a ta míra konfliktů byla velmi nízká.

Vídeň je specifické město, zvyklé na migraci, sociálně nebývale soudržné, s vysokou kvalitou života. Sousedským projektům se tam daří, včetně těch na integraci cizinců. Jsou tyhle podmínky vůbec přenositelné do Česka?

Proč by ne? Projekt „Uprchlíci, vítejte“ v současnosti běží ve 13 evropských zemích, nově také ve Francii, a dále v Austrálii a Kanadě. Samozřejmě, že realita z hlediska zákonů a dalších věcí je v těch jednotlivých státech odlišná. Ale ta základní myšlenka zůstává stejná.

V Česku je to jistě kontroverzní téma. Ale nemyslím, že to, jak k němu přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti.

Takže Češi jsou ve skutečnosti k uprchlíkům méně nepřátelští, než se obecně předpokládá?

Ano, do určité míry. Minimálně ve schopnosti uvědomit si, že to téma není černobílé. Ani my neříkáme, že v integraci nejsou problémy. Ale snažíme se to řešit konstruktivně. Zprostředkovávat kontakty a pak ty nové vazby podporovat.

Článek původně vyšel na webu HlídacíPes.org. INFO.CZ ho publikuje se souhlasem redakce.

-1