Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

O mýtný systém na tuzemských dálnicích mají zájem čtyři firmy

O mýtný systém na tuzemských dálnicích mají zájem čtyři firmy

Do tendru na provoz mýtného systému po roce 2019 se přihlásili čtyři zájemci. Tři nabídky jsou na třetině až polovině očekávané ceny 29 miliard korun za deset let. Každá z předběžných nabídek má 600 až 1000 stran. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr dopravy Dan Ťok. Do výběrového řízení se hlásí Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems.

Nabídky bude ministerstvo posuzovat několik měsíců. Pak buď některá z nabídek vyhoví podmínkám a ministerstvo ji přijme, nebo bude jednat se zájemci o jejich vylepšení.

"Máme šanci platit méně než za současný provoz systému. Náklady na provoz by mohly klesnout z nynějších 20 procent zhruba na polovinu. Tyto nabídky nyní pečlivě posoudíme a budeme v soutěži pokračovat," uvedl Ťok. Zakázku chce ministr uzavřít do podzimu, aby měl úspěšný uchazeč zhruba 14 měsíců na přípravu mýtného systému.

Ministerský tendr počítá s tím, že po roce 2019 se zpoplatnění rozšíří o 900 kilometrů silnic první třídy z nynějších zhruba 230 kilometrů. O rozšíření rozhodla dříve vláda. Rozšíření by podle Ťoka mohlo vynést kolem dvou miliard až 2,5 miliardy korun ročně. Tento výnos by podle něj mohl být použit pro případné opravy silnic nižších tříd, které by mohli někteří dopravci využívat jako objízdné trasy.

Mýtné v Česku vybírá elektronicky od roku 2007 prostřednictvím systému mikrovlnných mýtných bran firma Kapsch. Nyní tvoří zpoplatněnou síť více než 1400 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun. Ministerstvo očekává celkový výnos z rozšířeného mýtného systému během deseti let 140 až 150 miliard korun.

Plánované rozšíření zpoplatněných komunikací kritizují Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Česmad Bohemia, Asociace krajů, odbory a zhruba 400 starostů dotčených obcí. Podle nich jde o nekoncepční krok, který zatíží drobné podnikatele a povede k objíždění zpoplatněných úseků. Ťok už dříve řekl, že kdyby ministerstvo dopravy soutěž zastavilo a vypsalo ji znovu, ohrozilo by to výběr mýtného.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj nedávno zamítl rozklad ministerstva dopravy na zrušení předběžného opatření, kterým antimonopolní úřad zakázal resortu podepsat smlouvu s případným vítězem tendru na systém vybírání mýtného. ÚOHS v současnosti pokračuje v zahájených řízeních, která jsou už tři. Posledním, kdo podal na ÚOHS stížnost, je společnost Kapsch. Firma si mimo jiné stěžovala, že podmínky tendru nahrávají satelitní technologii.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1