Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Objem veřejných zakázek vzrostl o 67 procent. Nejvíce jich zadalo ŘSD

Objem veřejných zakázek vzrostl o 67 procent. Nejvíce jich zadalo ŘSD

Veřejní investoři do konce května zadali stavebním firmám 2047 zakázek za 48,2 miliardy korun. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 67 procent, počet se zvýšil téměř o dvě pětiny. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla inženýrská společnost ÚRS Praha. Šest zakázek překročilo miliardu korun. Největším zadavatelem z vládního sektoru bylo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ČR s osmi miliardami korun.

Hodnota zakázek na pozemní stavby meziročně vzrostla o zhruba polovinu na 12,7 miliardy korun, na inženýrské stavby, tvořené hlavně dopravní infrastrukturou, o tři čtvrtiny na 35,5 miliardy korun. Průměrná velikost zakázky byla 23,6 milionu korun, o 30 procent více než byl průměr za loňský rok.

Největší zakázkou byla rekonstrukce rozvodny Kočín u jaderné elektrárny Temelín za 3,56 miliardy korun, kterou získalo sdružení firem Egem, ASE a Vuje. Následovala stavba úseku dálnice D48 Rybí - Rychaltice za 2,5 miliardy korun pro sdružení Metrostav, Swietelsky a Colas. Třetí v pořadí podle hodnoty byla rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze za 1,27 miliardy korun pro společnosti Hochtief, Strabag Rail a Avers.

Dále šlo o rekonstrukci budovy Státní opery v Praze pro společnost Hochtief za 1,04 miliardy korun, modernizaci dálnice D1 v úseku Hořice - Koberovice pro firmy Eurovia a Colas za 1,02 miliardy korun a úseku D1 mezi Ostředkem a Šternovem pro sdružení Hochtief a Beton Technik za 1,01 miliardy korun. V celém loňském roce bylo miliardových zakázek sedm.

Veřejnou zakázku na stavební práce získalo 726 firem. Největší objem patřil společnosti Metrostav, které veřejná správa zadala 26 zakázek za 1,2 miliardy korun. U dalších deseti tendrů za 3,23 miliardy korun bude mít podíl díky účasti ve sdružení s jinými firmami.

Zvýšení objemu i počtu zadaných zakázek by se podle analytiků mohlo projevit na zlepšení výkonu českého stavebnictví, které loni meziročně kleslo o 5,9 procenta. Podle údajů Českého statistického úřadu stavebnictví letos do konce dubna meziročně vzrostlo o 1,1 procenta.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1