Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Objem veřejných zakázek vzrostl o 67 procent. Nejvíce jich zadalo ŘSD

Objem veřejných zakázek vzrostl o 67 procent. Nejvíce jich zadalo ŘSD

Veřejní investoři do konce května zadali stavebním firmám 2047 zakázek za 48,2 miliardy korun. Jejich hodnota meziročně vzrostla o 67 procent, počet se zvýšil téměř o dvě pětiny. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla inženýrská společnost ÚRS Praha. Šest zakázek překročilo miliardu korun. Největším zadavatelem z vládního sektoru bylo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ČR s osmi miliardami korun.

Hodnota zakázek na pozemní stavby meziročně vzrostla o zhruba polovinu na 12,7 miliardy korun, na inženýrské stavby, tvořené hlavně dopravní infrastrukturou, o tři čtvrtiny na 35,5 miliardy korun. Průměrná velikost zakázky byla 23,6 milionu korun, o 30 procent více než byl průměr za loňský rok.

Největší zakázkou byla rekonstrukce rozvodny Kočín u jaderné elektrárny Temelín za 3,56 miliardy korun, kterou získalo sdružení firem Egem, ASE a Vuje. Následovala stavba úseku dálnice D48 Rybí - Rychaltice za 2,5 miliardy korun pro sdružení Metrostav, Swietelsky a Colas. Třetí v pořadí podle hodnoty byla rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze za 1,27 miliardy korun pro společnosti Hochtief, Strabag Rail a Avers.

Dále šlo o rekonstrukci budovy Státní opery v Praze pro společnost Hochtief za 1,04 miliardy korun, modernizaci dálnice D1 v úseku Hořice - Koberovice pro firmy Eurovia a Colas za 1,02 miliardy korun a úseku D1 mezi Ostředkem a Šternovem pro sdružení Hochtief a Beton Technik za 1,01 miliardy korun. V celém loňském roce bylo miliardových zakázek sedm.

Veřejnou zakázku na stavební práce získalo 726 firem. Největší objem patřil společnosti Metrostav, které veřejná správa zadala 26 zakázek za 1,2 miliardy korun. U dalších deseti tendrů za 3,23 miliardy korun bude mít podíl díky účasti ve sdružení s jinými firmami.

Zvýšení objemu i počtu zadaných zakázek by se podle analytiků mohlo projevit na zlepšení výkonu českého stavebnictví, které loni meziročně kleslo o 5,9 procenta. Podle údajů Českého statistického úřadu stavebnictví letos do konce dubna meziročně vzrostlo o 1,1 procenta.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1